Návštěvy v Sovětském svazu

Alžběta Rudišová 16:35 0 komentářů

Vyprávění o několika návštěvách v Sovětském svazu v období komunismu. Vzpomíná babička Alena Šplíchalová na některé svoje návštěvy v zahraničí. Protože ona i její manžel, Jaromír Šplíchal, vystudovali na Filozofické fakultě ruštinu, velice rádi několikrát navštívili Sovětský svaz.  

První cesta vedla do tehdejšího Leningradu, (dnešní Petrohrad) kde jsme v Zimním paláci navštívili světoznámou Ermitáž. Shlédli jsme také křižník Aurora, z kterého v roce 1917 výstřelem začala Ruská revoluce. Procházeli jsme se po nábřeží Něvy, kde jsme postáli před pomníkem Měděný jezdec, který znázorňoval Petra Velikého a večer jsme také shlédli zvedáni mostu. V Leningradě jsme byli v době, kdy probíhaly takzvané Bílé noci, což znamenalo, že se téměř nesetmělo. 
 
Z tohoto města jsme také uspořádali několik výletů, jeden byl do Carského sela, to bylo letní sídlo tehdejších ruských carů s krásnými zahradami. V té době, kdy jsme ho navštívili, stály pouze přední stěny paláce, jelikož všechno ostatní bylo zničeno následky války. Z historie totiž víme, že tehdejší Leningrad se musel téměř tři roky bránit německému ohrožení. 
 
Z Leningradu jsme jeli úžasně rychlým nočním vlakem do Moskvy, kde jsme se procházeli po rudém náměstí a zařadili se do fronty, která pomalu postupovala do Leninova mauzolea, kde tehdy byly – a vlastně ještě stále jsou – vystaveny jeho ostatky. Na fotografii je také zachycen Kremelský orloj a Kreml, kterým jsme procházeli. Viděli jsme krásné zlacené kopule chrámu na Kremelském náměstí. 
 
Z Moskvy jsme pokračovali na jih Sovětského svazu. Navštívili jsme Sevastopol a Stalingrad, bývalý Caricyn (dnešní Volgograd.) V pozdějších letech, když jsem pracovala s učni, tak jsme navštívili na základě výměnného zájezdu jih znovu. Z Oděsy, kde jsme strávili týden na překrásných písečných pláží, jsme se pak vydali na výletní lodi přes Jaltu až do Batumi. Učni vykonávali částečně praxi a jinak si prohlíželi města, kde loď kotvila. Zpátky jsme se vrátili letadlem. 
 
Moje nejsilnější vzpomínka je z Moskvy, kde jsem byla celkem třikrát. Dvakrát se svým manželem Jaromírem a jednou s učni. Zažila jsem Moskvu, když se vzpamatovávala z válečných útrap, ale také Moskvu pozdějších let, kdy už se z ní stávalo téměř současné moderní velkoměsto. Ze všech míst, které jsme ale navštívili, na mě největší dojem udělal překrásný Petrohrad. 
 
S učni jsme také byli čtrnáct dní v Moskvě a znovu jsem navštívila Leninovo mauzoleum. Muselo být naprosté ticho a všude stály stráže. Nesměli jsme s sebou mít žádná zavazadla ani aparáty, ty se musely odložit v nedaleké knihovně. Ostatky Vladimíra Iljiče Lenina byly nasvíceny a průvod kolem nich v úplné tichosti procházel. 



Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.