Můj pradědeček J. Charfreitág v 1.sv.válce

Kateřina Holbeinová 06:43 1 komentář

Můj pradědeček popisuje mobilizaci za první světové války a hlavně útrapy, jak dlouhé dny neměli vojáci ani koně co jíst, jak ztratil svůj oddíl, když hledal něco k snědku a nakonec jak měl těžce zraněnou nohu a musel z války domů, co se dělo v sanitním voze atp.

Deník Jaroslava Charfreitága 1.sv.válka

 

                         Doslovně přepsal z originálu Jaroslav Strnad, jeho vnuk 

 
 

1. světová válka

 
Z jeho deníku:
 
                                
 
"Mobilisace vyhlášena v neděli              26./7. 1914
Rukoval jsem v pondělí                          27./7.   "
Doma na dovolené                                  18./8.   "
Odjezd z Ploškovic                                 23./8.  "      (Ploskovice u Litoměřic)
Zraněn u Tomašova                                13./9.   "
Odvezen do Feldspitalu v Přemyšli        15./9.   "
Transportován do Čech                           17./9.  "
Přijel do Žamberka                                  20./9.  "
Odjel do nemocnice ve Vysoké Mýtě     16./10. "
   "      na dovolenou do Žamberka          11./11. "
   "      do Litoměřic " Rekonv.Heim"      29./12. "
 
 
 
                
 
 
 
 
 
 
Z jeho Feldpostkorrespondenzkart (pol.pošta 1).  čteme:
Hradec nádraží 8 hod.ráno. Milá Bozo a Jiříku! Jedu domů a čekáme teď chvíli na nádraží. V 11,06 v noci jedu zas přes Hradec zpět do Litoměřic. V Hradci budeme dnes v úterý na středu ve 3.15 ráno.čekat. Rád bych Vás ještě viděl, jedeme tento týden pryč - nevíme kam. Chtělali bys dnes v noci , vlastně ráno (3.15) čekat na nádraží byl bych rád. Líbá Vás Jarka.
 
Sled válečných dnů: (doslovný přepis)
neděle   23.     1 hod budíček. V 11 hod nakládali v Litoměřicích.
 Reinoldovi to přerazilo nohu.
Přes Kolín do Brna
pondělí  24.     Přijeli do Brna v 8 hod ráno. V 1/2 9 dále Krakow.
 
Z jeho Feldpostkorrespondenzkart (pol.pošta 2).  čteme:
Pozdrav z Krakova . Hned zase dále. Kam nevíme. Srdečně zdraví  Jarka.
 
úterý      25.    Přijeli do Tarnova. Vezli první ruské zajatce.
                        V 8 hod večer v Radimno vyložili a celou noc jeli.
                        Kaprál (dnes desátník) neopatrností postřelil koně. 
středa    26.     Celý den jeli. Odpoledne Olešiřce
                        První nocleh v poli.
čtvrtek  27.     Celý den jeli. V noci překročili hranice ruské a uvázli v lese.
            Ležení. Prvé rány z děl. Poplach v ležení o 11 hod.
            V druhém ležení attak naší infanterie ( pěšáci ). Asi tři zabití.
pátek    28.      5 hod dál. Prvý hrob a hrob dvou kanonýrů.
                        Nocleh na Train Place (tábořiště zásobovacího oddílu s vozy a potahy). Nenašli
                        baterii.
sobota  29.      Do Tarnowatky. Odpoledne dováželi munici do bit. čáry.
                        K večeru ohlášena nepřátel. jízda. Šílený útěk. Vrátil jsem se hledat vozy.
Všechno bylo už pryč! Uviděl jsem v dálce nějaké jezdce. Chytil jsem koně bez sedla a uprkem jsem jel za ostatními. Cestou chytl jsem ještě jednoho koně. Když
                        jsem konečně dostih našeho četaře dal jsem mu koně a vzal odložený bicikl a
                        jeli jsme schánět po vesnicích naše vozy a hochy. Řekl jsem hejtmanovi (dnes
                        kapitán) z Litoměřic aby nás vzal ssebou.
Leželi jsme s nimi před Tomaszowem. Žádná menáž.
neděle  30.      Jel jsem s četařem a muničákama zpět k Tarnowatce. Spravili jsme rozbité
                        vozy a já si opatřil ze zahozených věcí novou výbavy v infanteráckém "teleti".
                       Odpoledne nás našel kaprál Chrtek a zavezl ke koloně (pochodový útvar) v
                       Tomašově. Vítání. Žádná menáž.
pondělí 31.      Jedem do Pawlowki. Naše četa jela dovážet munici na pravé křídlo bitevní čáry 222. Protože jsme už třetí den neměli menáž vybírali jsme včely a jedli med. Až do večera za nejprudší palby v bitevní čáře. 2 x zuřivý boj. Na noc 20 minut zpět v poli.Atakovala naše vlastní infanterie. V noci hořela celá velká vesnice v blízku zapálená na rozkaz rytmistra (důstojník jezdectva) a 15 civilů na jeho rozkaz zastřeleno, že dávali světlem signály kde jsme my. Lasy dóbr. (habrové lesy)
úterý      1.          Zase celý den v bitevní čáře. Třetí den bez jídla. Koupili jsme cibuli a jíme ji s tvrdým chlebem který chodíme sbírat na ruské pozice. Dnes po mně 3x střelili při tom. Jedem ke Komarowu. Generál přijíždí. Vojenský soud 4 civilisti na jeho rozkaz zastřeleni. Jedeme dál a potkáváme sta a sta raněných.
středa    2.       Tak jsme se zas našli. Celá kolona pohromadě. Ve 4 hod ráno do Komarowa.Dostal jsem psaní a 20 Kor. ze 18./8. V Komarově kupuji pro kuchyň prase a vedu ho za řevu kamarádů ke kuchyni. A zase jedem dál. Našli jsme už baterii.Je právě v ohni. Jedem k ní. Čekáme za kopcem na rozkaz. K večeru rozkaz k coufnutí. Ležení, dnešní nádherné panoráma . Ohromná kotlina a celý okruh návrší poset všemi možnými pluky. Sta a sta ohňů hoří a hučí to jako moře. Tobolow.
 
Z jeho Feldpostkorrespondenzkart (pol.pošta 1).  čteme:
" 2/9.14: Milý Jirko a Boženo! Jsem zdráv, ale poštu vidíme jednou za týden. Postupujem stále dovnitř. Srdečně Vás zdraví Jarka. Cigarety a zvlášť sirky (!) přišly vhod.Jarka 3.9. Jedeme zpět k hranicím."
 
čtvrtek  3.       5 hod. budíček.Vyjeli jsme z ležení a čekáme rozkazy. Polovic mužstva nemocna. Kolik dní nejedli nejvýš komisárek (voj. chléb) neb syrovou řepu a včera jsme měli vepřové maso. Zesláblý žaludek to neunese a.t.d. Horečka a všeobec. nářek. Nouze o chleba. Půl komisárku kupuji za 1 korunu, tabák 16x cig. balíček tři za 1 Kor. 1 sportku za10x, sirky až za 5x škatulku. Voda všude špatná. Žlutá a plná smetí a většinou smrdí, ale pijem ji všichni i lajtnant tak jak je.
                                   Všude mrtvoly, mrtvý kůň a miliony much. Nemejem se už vůbec a převlíkáme jen za 3 - 4 dny ponožky a onuce. A ten strašný zápach zdechlin. Když je nejhůř kouříme komisní tabák balený v novinový papír. Špačky od cigaret schováváme a točíme z toho cigarety. 11 hod dopoledne pečeme si brambory. Dosud jsme nesměli dělat oheň. Teď prý je příměří. Konečně první den trochu oddechnu. Nocleh v poli. Žádná voda, žádná káva.
 
 
pátek  4.          Zpět 5 hod budíček. Jedeme dále k hranicím.Prší. Při zastávce podpalujeme
stohy slámy a ohříváme se. Jsme zmrzlí na rok. Káva ráno nebyla, zas neměli vodu. Dnes jsme poprvé fasovali komisárek.Každý jen 1/2 boch. Naše zásoby celé, nejen chleba, i ostatní train potratil a při útěku zahodil. Chleba je polit nějakým smradlavým olejem, že i ten kdo má hrozný hlad nemůže ho jíst. Při trainu jsem přišel  o své vysoké boty. Vyhodili je při útěku s ostatními -.Uhman schání vejce po vesnici. Má je v obou kapsách. Protože odjíždíme utíká za námi a všecky je v kapse rozbije.
1/2 4 odp. překročili jsme hranice Rus - Halič. Trháme z rybníka puškvorec.Haló - Feldpost. Honem lístky. V 5hod ráno zast. mytí a čištění. Strašná bouře a liják. Dobré zprávy!! Naši právě prý s Němci zajali 70.000 lidí a 120 děl.
 
 

 
   

                                          Z jeho Feldpostkorrespondenzkart (pol.pošta 2)
 
 
:sobota   5.       Jedeme ke Lvovu. Sta a sta sanitních vozů jede k Tomašovu pro raněné.
Denně tisíce lehce raněných předjedeme kteří hledají své pluky. Dnes jedeme již jen se čtyřma koni. Dva jsou úplně rozbití a strhaní. Zbylí čtyři koně rozdrceni úplně, že z nich krev teče. Teď jsme si koupili ve vsi první bílý chleba zas po čtyřech dnech. Sášovi musím sehnat nějakou upomínku na válku. Mám ve voze plno všelijakých drobností schovaných z bojiště.
4 hod. odpoledne Ležíme v lese a obědváme. Celý den pršelo. Teď praží slunce. Aspoň uschneme.
neděle  6.        4. hod budíček. Jedeme zas dál. Už 14 dní v poli. Projíždíme vesnice. Všechno
v "parádě". Zas slyšíme střílet. A zas mrtvoly podle cest s rozbitými hlavami od bodáků. Uhman sbírá zas vejce. Málo! " Šo zabrali." Změnili jsme směr. Jedeme k hranicím.
                                                                                              Na pravém křídle ? 38 km
dlouhá bitevní čára 4x
 u Rawa Ruska.
 
 
pondělí 7.      4 hod. budíček. Možná dnes zas Feuerlinie. 8 hod. na stanovišti. Suším prádlo. 12 
hod. lítají granáty až sem. Zpět. Koně nechtějí zabrat to je radost. Dnes jsem byl už u pěti marodů. Za chvíli  "Halt." Naše děla začla  hovořit fortisimo. Dnes zas žádný chleba. Zas do ohně. Žádná voda ani chleba; žízeň! Couvli jsme nazpátek a obědváme (4 hod) Celé houfy vesničanů utíká okolo nás nazpět do země. Děla houkají bezpřestání. Hlásil se ke mně Habr ze Žamberka. Teď každý fasoval celý komisárek! Sláva! V 10 hod. už spát. Po prvé co jsme zde tak brzy. Vóla ležení.
úterý    8.        Dnes poprvé dobře vyspal. Noc byla vlažnější a delší. Koně mi z hladu ožraly
                        řemení na voze v noci. Radost. Dopoledne mažu vozy a béřu sluneč. lázeň.
Odpoledne ve tři hodiny jedem do ohně.
Polní pošta! Honem lístky. Zas žádný tabák ani cigarety. Zas se pustíme do komisního. Vedou zas zajaté Rusy. Jeden z nich (Žid!) praví německy: Ich habe geschissen sechs Wochen nicht. Ich habe denken mein Bruder ist es." V 5 hod. zas do "Feuerlinie v nejprudší palbě. Právě tam dopadly šrapnely. Když jsme přijeli nahoru viděli jsme několik raněných. Jednoho právě voj. vikář zaopatřoval. Pan hejtman Kaber je raněn do nohy. Mám vyřídit pozdrav našemu panu hejtmanovi a celé koloně. Dvě peněž. zásilky teď jsem dostal. Teď ovšem číst nemohu až večer. 10 hod právě hotov s celtou a zapálil svíčku a čtu psaní. - Rozkaz všechny světla zhasnout.- jsem hotov se čtením. Dobrou noc. Ležení Vóla.
 
středa   9.         Den hrůzy  9./9.14 1/2 6 večer  
             Pravé křídlo o 2 km dopředu postoupilo
            Ráno hned v 5 hod. do bitevní čáry. Ještě jsme ani k baterii nedojeli a padají
okolo nás na 50 kroků
šrapnely. Nic platno - zpátky pár kroků. Naše baterie zas zuřivě střílí. Snad je umlčí. Snídám poslední kousek chleba s cibulí. Zas žádný chleba a nic ke kouření! Přebírám komisní tabák a cigarety. Koně sežrali "Fahnu" (praporec) Dělám ji ze svého českého praporce.
Pro koně už není od večera žádný oves. Dostávají jen ovesnou slámu a kde můžem tak pro ně kradem ač to je zakázáno, seno, slámu atd. Nic nesmíme nechat ležet na voze neb hladem vše i řemení a šňůry sežvýkají.
Nemám praženou kávu tak ji praží kuchaři sami. Je polospálená a poloupražená a ke všemu ztratili mlýnek, tak musí  ji pouze tlouci. Káva je jako voda a ke všemu smrdí, že není k pití. - Děla houkají a naše celá kolona leží na zemi a klidně spí. Zas s municí k dělům. Právě dojíždíme a vpravo asi sto kroků od nás exploduje šrapnel. Než se vzpamatujeme letí a frnčí už druhý  a exploduje právě nad mým vozem. Jsem poslední dnes, tak nikoho nezasáh protože celý obsah dopad za nás.  Jen kus nějaký vlít pod nohy koně kaprála, který stojí u mého vozu. Okamžik zděšení a zas se jede dále jakoby nic se nestalo. " C´est guere." (následuje větší, avšak kostrbaté písmo) Právě vykládáme munici a šrapnel vlít mezi nás a zrovna vedle mne (zápisky od krve) Zabil koně od mého vozu. Právě Lucka to dostala. Vypřáhly jsme ji a nechali tam a ujížděli za deště šrapnelů zpět. Lucka chudák za námi se přišmajdala do ležení. Má proraženou ve stehně zad. nohu skrz tak na tři prsty otvor. Byl bych to dostal já protože jsem u ní stál, ale jak začly hvízdat uskočil jsem za procnu a v tom přiletěla. Lucka to odnesla za mne. Čtyři salvy vypálité na nás. Raněn nikdo jen ještě jeden kůň.
 
"Feuerwehrputze"
kotlík na brambory
velká purv….ácká zá….a
3 páry reserv bot
na sedadle koní deka
přes protan střecha z rus.celt
vzadu seno a sláma ukryté celtami
Trinkeimry (vědra na vodu) na špagátech
Na "Protani"červenobílý prapor
čtvrtek  10.     1/2 4 budíček. Měl jsem v noci stráž. Ve 2 hod. nedaleko začla první palba ze
strojních pušek.Odjíždím do Niemarowa pro munici. Lucku jsem ošetřil snad se uzdraví. Dnes lístek od Manky. Fasovali chleba a konzervy! Včera na mne volal lokaj ze zámku. V Niemarově nemají munici jedem do Vepřova pro ni. V Niemarově housky po 30 hal a třená buchta za 3 Kor. Cigarety z uhers. Tabáku (40) kratičké po 3 hal. Vracíme se a kolona byla už ze starého ležení pryč. Hledáme ji v noci po lesích. Když jsme ji nenašli  udělali jsme si ležení a šli spát.
                                                                                   V Javorowu se mi hlásil "Leutnant
                                                                  Skutinski" .
Rabi - Baterie o 2 km předu, Rus umlčen.
pátek    11.      4 hod. Tagwach (denní stráž) Kaprál šel hledat kolonu. Naši skoro celou noc
stříleli a teď střílí zas. Teď dostal 6 lístků od Manky. Zas k baterii s municí. Ruský aeroplán zas nad námi krouží  a ukazuje kde jsme. Za chvíli to bude zas na nás lítat. (Feuerlinie u Rabi)
Naše baterie postoupila ku předu o 2 km a pálí nepřetržitě bez přestání. Dnes odpočíváme protože ještě nepotřebovali munici. Kdybych už dnes nemusili nahoru. Pořádám psaní, píši psaní a Sášovi maluji lístek. Diktuji své zápisky svému zástupci. Dnes jsme měli sváteční oběd. Konzervy a kávu. Dnes zas lítal ruský aeroplán nad námi na který zuřivě stříleli i naši hoši. Smutné zprávy :Prý je doma "nový" odvod .Koně zůstali u vozů my v 9 hod. už leželi. Noc klidná.
sobota  12.      5 hod budíček. Jedeme zpět přes okres Jarow (ves Trošciavies) ztratil a našel deku a ruskou šavli. Ve 3 vsi Jašow ležení. Čekáme jak dopadnem. V Javorově ležení odpoledne. K večeru "Repairé" Hýšta!
                                 2 F…….
                                                    1 Sack mit Wäsche
                                                    1 For….. In…..
                                                    1 Mantel mit Rie..
                                                    2 Schuhe
                                                    1 Schr….
                                                    1   "           H….
                                                    1   "           D…
                                                    1 Gü … mit Patronen
                                                    1 Lig. Decke
Za Javorovem zůstali. V dešti celou noc zničeni a unaveni a promoklí stát až do svítání. Ve 2 hod. v noci  vlahá káva. Strašné.
neděle  13.      Zraněn. Za svítání jedeme dále. Volá na mne hejtman Filip. Chvíli s ním mluvím říká mi, že 3 dny nic nejedli. My též nic nemáme. Že z celého pluku tam má pouze 3 oddíly atd
Loučím se s ním a utíkám za kolonou. Za chvíli za chvíli visíme jednou stranou v příkopě a koně znavení nemohou vytáhnout. Konečně vyrazí a jak dostanou vůz z příkopu jedou trapem. Skáču na vůz a v rozmoklých botech smekám se ze stupátka. Skočím po druhé, nohy mi ujedou dvě pod kola. Bleskurychle je vytahuji, ale vteřina opoždění a přes pravou nohu jede mi pravé kolo. Vyhnu ho, aby ho druhé nepřejelo a zatím přejíždí obě kola nohu levou a drtí ji. Kamarád odnáší mne do muničáku a za chvíli odnáší mne kamarádi do vozu od trainu. Přichází p. hejtman Frei……… a četaři. Hoši mne opatrně zouvají. Na pravé noze pohmožděné lýtko a natržené šlachy. Na levé noze od palce ke kotníku rozdrcená kost a velká krevní podlitina. Za chvíli přichází nadlékař a konstatuje totéž. Do špitálu!
Jedem dál strašná cesta nohou mi to klepe. Pp F. mi přinesl trochu slivovice. Ještě horší noc. Na voze na kterém ležím je nahoře oves. 6 koní kteří jsou uvázáni u vozu cítí ho a chtějí se prokousat k němu. Jeden mi třikrát hubou vrazil do nohy. Sotva usínám. Když mne první bolesti přešly vidím jak nějaký kůň strká hlavu vzadu do vozu. Chci ho odehnat, aby mi nevrazil do noh a on se tak rozumně na mne dívá. Všimnu si blíž a opravdu je to Lucka, náš první zraněný. Tak jedeme pohromadě marodi. Není aspoň tak smutno. Chvílemi Lucku volám a ona se přibelhá ke mně a otírá si hubu o vůz a smutně se dívá. - Druhý den Lucku nechali v jedné vsi u starosty, aby jim nebyla na obtíž. Se mnou to udělají co nejdřív. Kdyby to už bylo, bez toho budu mrzákem. Leží se mno na voze nemocný má úplavici. Včera jsem jedl jen polévku, maso bylo tak tvrdé, že nebylo k ukousnutí. Dnes jsem nejedl nic. Chleba nemáme a menáž mě do vozu
nepřinesli. Teď v noci mám strašnou žízeň a voda není. Musím s vozu. Spustil jsem se dolů a lezu po břiše od vozu a táhnu nohy za sebou. Nazpět zas tak ale nahoru se slabostí nemohu dostat. Volám "Pasta" a ten mi pomohl nahoru a přines mi z kuchyně plný "Menageschalek" zatrpklého již thée, který jsem najednou vypil. Včera naši hoši dali infanterákům (dělostřelcům) , kteří byli s Filipem komisárek. Ti vrhli se naň jako dravá zvěř a roztrhali ho v okamžiku na kusy a cpali do úst. Za chvíli na to sesypali se jiní infanteráci na jednoho který nes v pytli konservy, povalili ho na zem, jeden ho škrtil a druzí mu konzervy rozebrali, vše otevřeli a tak studené snědli. I chleba mu vzali.
 
pondělí 14.      (strašně kostrbaté a nečitelné písmo) Přes rozmoklá pole a příkopy, močály
potoky utíkáme v strašném lijáku. Zima mnou klepe až mi půjčují 3 deky a stan. plachtu, prší. Teď mne v levé noze píchá. Noha je celá zateklá a modrá. Trpím špatným položením nohou. Není možná je položit aby byly v klidu. Teď jsme jeli asi 500 metrů řečištěm plným bláta a kamení. Strašný transport, jsem už polomrtev. Pan leutnant každou chvíli jede za vozem a soustrastně se dívá na mne. Dobrý hoch.
2 hod. odpol. Teď se náš vůz převrátil a všechno padlo na mne co ve voze bylo. Co ještě se mnou se stane? Co budu živ na tento strašný útěk nezapomenu do smrti, na haličské lesy, rokle a "cesty" též nezapomenu. Mám strašný hlad a žízeň a kolona nám ujela a u nás žádný nic nemá.
14.9. Hejtman Neuman od 11 Reg. Chtěl našeho četaře zastřelit že se chtěl ke koloně připojit.
Kočí mi dal kyselé jabko. Už je prý vidět z … Přemysl. Snad bude konec tomu trápení. Jsem už celý rozbit za ty dva dny. Teď mi přines kaprál Werner trochu teplé polévky (teplá voda s vejcem) a Drahnovský kousek chleba a trochu sádla v soli. Mám strašnou žízeň a voda žádná. Dostal jsem konzervu, ale bojím se jíst studenou a oheň není. 11 hod v noci - ležení se spřežením.
úterý 15.         V nemocnici.  Ve 4 hod. budíček. Jedeme dál. Špatná noc. Horečka a nic k
                        pití. Ani voda pro koně. V 7 hod. most pionýry stavěný. Za ním ostnatý plot.
Všude samé zákopy a ostnaté opevnění. Jedeme k Přemyšlu. Za baterií. Baterii jsme při přejíždění močálů ztratili. Teď jsme změnili zase směr čert ví kam jedeme. Z druhé strany do Přemyšlu, Werky a strašná opevnění. Z Krinkowce mne odvezl pan kap. Müller do Přemyšlu do nemocnice. V nemocnici v přijímacím sále stále a stále přichází ranění. Čekám, ležím na
stolicích až do večera. V 8 hod. když žádný povoz není k máni odnáší mne na nosítkách do budovy gymnázia - oddělení chirurgie. Tam mně složili já se převlékl a po 7 nedělích si poprvé zas hovím na čisté posteli.
středa 16.        V 5. Hod ráno probudil. Spal jsem výborně. Ráno dobrá brambor. polévka.
V 7 hod. Marodvisita. Doktor ani se mnou nemluvil, zmáčkl rozmačkané místo, poručil dát obklad "Ewigtraurige" (smutné)  a šel pryč.  V 10 hod. teplé mléko, vajíčko, bílý chléb a černý chléb. V poledne hovězí polévka a hovězí maso s fazolí. Dobré. Ve špitále úplná volnost. Dopoledne zas visita. K večeři polévka a hustá rýže. Odpoledne doktor nepřišel. Pravá noha bolí. Levá už je skoro dobrá. Dnes je slyšet střílet. Snad podle všeho budem v Přemyšlu obleženi. "Cederemo" . Dobrou noc.
 
Cesta do Čech.
 
čtvrtek 17.        5 hod . Tagwach (denní hlídka). Visita není.Pojedu prý do Budapešti. - Evacuace.V městě není k dostání ani chleba ani tabák ani vodka. Ordonanc mi obstaral čerstvá …. 1/4 l ….. za 4 koruny. Dnes všechno z města utíká. Vojsko už odešlo. V městě jako po vymření. Dnes jsme měli je polévku. Máme hlad je už poledne. Ve 3 hod. rozkaz připravit se na cestu. 6 hod. Pan hejtman Jatela nechal dnes čtyři nejtěžší marody odvést na nádraží. V 10 hod. jsme vyjeli z Přemyšlu. Je nás plný dlouhý vlak. Denně odjíždí vlak za vlakem ranění. Nás je 17 těžce raněných ve voze pro koně. Každý sténá a tese se aby někdo ho neuhodil do zraněného místa. V noci mi někdo ukradl z kufříku u noh ! dvě jablka. Vodu dal jsem jednomu který má horečku a teď mám žízeň. Jsou 3 hod. Zapálil jsem svíčku a pomáhám jak mohu těm kteří se nomohou ani hnout . Vedle mne leží Moskal - Rus.
pátek 18.         Ve 3 hod. ráno jsem se probudil a už neusnul. Ani slámu nám nedali.na ležení. Jedeme přes Stražov do Řešova. Vyžebral jsem u protějšího vlaku 3 chleby a rozdělil je mezi raněné. Též jeden balíček tabáku a jeden z Čechů balíček komisního. Szedziszow. Debica. Czarna. První pruští vojáci. Vola Brezinska. Od včera poledne jsme nic nejedli mimo ten vyžebraný chléb. Nelidské. Tak zachází s těžce raněnými. Prý bude v Tarnově menáž. Dobro.
Tarnow. Slíbená menáž nepřišla. Pro chleba nechtěl nikdo jít. Konečně 3 chleby za 6 Kor. Rozděleno. 6 hod. jedeme dál. V 11 hod. v Podgorze dostali teplý čaj. Spat. Odpoleden jsem převázal tři nejhorší marody (šrapnely) protože mi tak strašně naříkali a rány zapáchaly že to nebylo už k vydržení. Celý den se nikdo o nás nestará saniťák snad ani není žádný sebou.
sobota               19.     1 hod. v noci. Haló! Schwere Maroden da? Jawohl! 17 Mäner schwer verletzt.
Wolen alle weiter fahren. Brün, Wien, Budapest? Wir sind von Böhmen.Ja, ja mužet jet do Čech.Kam chcete, kde je místo, třeba do Prahy. Odkud jste? Ze Žamberka. To je snad na cestě? Ano. Tak jeďte domů a hlaste to u svého regimentu., beztoho by vás poslali domů. Všude je přeplněno a kdo chce může zůstat v domácím ošetřování a dostane jeden neb dva měsíce dovolenou a pak se musí hlásit. Kde to jsme? V Krakově. Děkuji. Tak s Bohem. V Přerově přestupte a jeďte s vojenským vlakem do Brna a tam vás vezmou do odobního. Děkujem.
6 hod. Oswiecim. Jawiszowice.
9 hpd. Oderburg (Bohumín). Už je po nouzi. Přinesli nám teplý čaj, chleba s máslem. Koupil sportky. Koupil našim marodům hrnky. Nemají nenageschalky. Menage jsme nedostali   celou cestu, ani vodu, jen co teď lidé dali.
Studénka. Asistent se ptal, chceli kdo ránu převázat a převázal jednomu přes obvaz.! Vnitřkem hnila!
Přerov. Přistoupili Češi do vlaku k Brnu. Dostali jsme od hochů trochu rýže, kterou jsme zvrátili. Žaludek nesnese nic než thée, kávu a chleba. Chci zůstat v Přerově není místo. Ani umírajícího maroda tam nemohou vzít .
Brno. Chtěl bych do nemocnice. Nemají místo. Že to domů vydržím. Převezli nás na vozíku na druhé koleji a vynesli do vlaku.
Kyšperk (Letohrad). Nabídli nám, že můžem zůstat ve vagóně do rána 4 hod.
V 8 hod. jedem do Žamberku.
Žamberk!!!
Neděle    20.   K 9. hod přivez mne povoz domů. Manka! Telefonuji Albertovi. Čekám!
Čekám stále doktora a pořádám věci. Odpoledne přijel Dr. Albert. Prohmatal mi nohu. Strašná bolest! Levou prořízl aby mohla kosti ven.
10.10.       Odjel do nemocnice ve Vys. Mýtě.
10.11.       Z jeho Feldposkorespndenzkart (pol. pošta 5): Vys. Mýto 10./11..14 Milá Bozo! Jedu domůna dovolenou. Srdečně zdraví Jarka.
 
 
 
 
Nejhorší doby:
(Za bombardování ve Feuerlinii)
dodáváme munice
I          28./8. 14
II        31./8. 14
III       1./9. 14
IV        7./9. 14
1914
neděle  13.        zraněn u Tomašova
13.,14.,15         na voze Trainu
úterý    15.        autem do Přemyšlu do přijím. kanceláře a Feldspitalu
čtvrtek 17.        v poledne na nádraží. Večer odjezd.
pátek   18.                    Řešov, Tarnov
sobota  19.                    Krakov, Oderburg, Přerov
                                      Přerov - Brno
neděle  20.                    Brno - Žamberk
pondělí  2./10.              Do Vys. Mýta nemocnice
             16./10.             Do nemocnice ve Vys. Mýtě
             11./11.                         Na dovolenou do Žamberka
úterý     29./12.                         Do Reconsvalentheim v Litoměřicích
__________________________________________________
čtvrtek  21./1. 15          Domů na roční dovolenou
úterý       4./5.               Do Litoměřic k divisi
neděle   20./6.               Domů na potvrz. dovolenou
30./7.               Do Litoměřic k divisi.
 5./8.                Domů co invalida
          __________________________________________________
1916                                                       Přehlídka v Žamberku (lékařská prohlídka) v Žamb dne ?
oboustr. kloub. revhamtismus
         ___________________________________________________
1917                                                       Přehlídka v Žamberku ?
Odveden
            14./6.                          Do Vys. Mýta k transportu
            18./6.                          Do Josefova ke konstat. (Füsse)
             19./6.                         Do Mýta zpět
             20./6.                         Do Pardubic ke konstat. (Nervenleiden) (nervová choroba)
Zápisník dále obsahuje: Rozpis obsazení mužstvem a koňmi ve  4 vlacích, 24 vagónech
Jména řemeslníků ve vlaku mužstva: Rechn.unteroff., Schlosser, Sasler, Schneider, Schuster, Schmiede, Offic.diener, Fahr.küche,
Civil.Küpscher 9x, Richter
Obsazení Regimentwagon: 5x Karabinier
                Proviantwagon: 1 a 2 : 2x Train, 3 koně
               Verpflegswanon: rozpis průvodčích
Rozpis jmen a hodností od: Zugsführer 2x, Vormeister 8x, Kaporal 4x, Kanonier 4x, a Vozu (zásobovač municí)- Charfreitág, Fahrkanonier, Kopplknechte, Offiziere: Hejtman,
Oberleutnant, Leutnant, Comand
Poznamenáno je i č. šavle        - Sabel      No 420
                                  pušky       - Gewer     No 159
                                  bajonetu  - Bajonette No 54
 
…. K.K.L.Fa K.D. 26 Pol II Feldpostamte  No 24 "__________________________________________________________________________
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 


Komentáře
František Polášek
Tak to je skutečná paměť národa, která je o něčem.
16.7.2017 3:36:46