Moje nejmilejší dovolená

Marie Vonášková 11:50 0 komentářů

Příspěvek "čtecí babičky" ze ZŠ prof. Z. Matějčka, Most

Kanaďan Arthur Hailey kdysi řekl: „Když jediné, co člověku zůstalo, jsou vzpomínky, je moudré je vychutnat.“ Dost často si beru do ruky alba s fotkami, abych si připomněla, kde jsem byla, co jsem viděla a vzpomínám. Prvně u moře jsem byla v roce 1962 – v Polsku u Baltského moře, ale později jsem zažívala lepší koupání.
Svou nejkrásnější a nejlepší, tedy „vysněnou“ dovolenou jsem prožila v Egyptě, v roce 2008, kde jsem spolu se svou dcerou cestovala různými dopravními prostředky z Hurghády do Asránu a zpět až do Káhiry. Cestovali jsme lodí po řece Nilu a každé ráno po vystoupení z lodi, jsme měli možnost vidět a poznávat ty skvosty starověké kultury Egypta – chrám. komplexy Phille, Kom Ombo, Karnak, Luxor, byla jsem i s účastníky poznávacího zájezdu v Údolí králů, u pyramid, s dcerou jsem byla i uvnitř Cheopsovy pyramidy – toto bylo 10.2.2008; a tam bylo příjemné teplo 23-24°C. Byla to místa, o kterých  jsem si leccos ze zájmu přečetla, už i dějepis. učivo základ. školy dalo každému základní informace.
Vyvrcholením bylo muzeum v Káhiře, kde je uložen ten originál Tutanchamovy masky a jiných šperků, které byly objeveny v roce 1923. Pro mě to bylo něco mimořádného. Když jsem pak viděla  ty repliky šperků na výstavě v Brně, to už mě tak nebralo.
A když si ještě středoevropan při všem užije zaplacené  jízdy na oslech a  velbloudech krátce v poušti, je to slastný pocit.
Když se i k tomu přidá návštěva čajovny s nabídkou pro nekuřáka – vyzkoušet jak chutná kouření z vodní dýmky a poslední ze zážitků – nákup na bazaru v Káhiře, na to se nedá zapomenout, byl to pro mě velký svátek plný zážitků.
Ale vždycky, když se z rekreací a pobytů vracím domů, těším se do malebné české krajiny, známých míst a lidí, které mám ráda.
A zvláště oblíbené místo mám v rovinách Polabí, kde leží moje rodná vesnice, kde mám ten „prvotní domov“.
Uvědomuji si, že lásku k přírodě a historickým hodnotám mi nenásilně předali rodiče, jim vděčím za mnohé…. Obdobně jsem vše předávala svým dětem a v současné době i svým vnukům.
Je u nás v té české zemi krásně, jsem pyšná, že máme takové kulturní dědictví.

Marie Vonášková, čtecí babička ze ZŠ prof. Z. Matějčka, Most
12.11.2014


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.