Mobilizace

Vladimír Machek 17:24 0 komentářů

Příběh je o tom, jak mému otci zabavili jeho náklaďák na podzim roku 1938.

Můj otec byl zahradník. Velmi dobrý zahradník. Ve dvacátých letech byl správcem parku zámku v Topolčiankách, letním sídlem prezidenta Masaryka. Kolem roku 1930 musel toto místo opustit. Vyštvala ho Hlinkovská nenávist. Byla krize, jiné místo hned nenašel. Koupil proto ojetý malý náklaďáček Ford.

Rozvážel lidem uhlí, brambory, nábytek při stěhování, báby na trh. Po večerech opravoval na dvoře ojeté pneumatiky, světla, čistil karburátor. V té době se benzín prodával na křižovatkách přímo ze sudů. Prodavač nabíral benzín do konve a nosil jej přímo do auta. V benzínu bylo plno smetí.

Na podzim v roce 1938 byla mobilizace. Přišla domů obsílka – Dostavte se s autem ke kasárnám. Byla sobota. Táta tam odjel s autem.  Maminka mi nalila pro tátu do modré konvičky polévku a poslala mě, abych to odnesl tátovi. Chodil jsem už do 3. třídy a cestu jsem znal. Měl jsem jít pomalu a opatrně. Ale já jsem letěl jako blázen. Zakopl jsem a polovinu polévky jsem vylil. Došel jsem na konec řady čekajících aut a pomalu šel podél řady. Uviděl jsem naše auto. Táta seděl uvnitř a četl České slovo. Půjčil mi humoristickou přílohu. Pamatuji si, že na první stránce byla kresba. Přísný myslivec a ustrašený pytlák se zajícem v ruce. „Jak jsi přišel k tomu zajíci? Po špičkách, pane hajný.“ Táta mezitím dojídal polévku a bručel: „Je toho nějak málo.“ Večer přišel táta domů bez auta.

Za nějaký čas přišlo pár stovek jako vyrovnání. Táta pak nastoupil do chemičky jako vrátný. Byl tam až do své smrti. Zemřel na tuberkulózu. V té chemičce se za války prý vyráběl i smutně proslulý ZYKLON.