ČLÁNKY AUTORA
Svatořečení Anežky České před 30 roky v ŘíměMých 30 let - každý režim má svoje klady a zápory100 let skautinguDopis vnoučátkůmJaký dárek mi udělal největší radostPo stopách T.G. Masaryka a M.R. ŠtefánikaJak šel čas v mé rodné vesničcePříběhy naší republiky: Moje prababička a pradědečekPrázdninové zážitky - zbytek fotografiíPrázdninové zážitky70. LÉTA - Normalizace70. LÉTA - Pestrý život s menším dětmi70. LÉTA - Moravská dívenkaMůj vzor v životěVeselé VelikonoceZ naší vesniceÚcta ke chlebuSvátek Tří králů.Vánoce - zimní časVánoční příběhJeště jedna vzpomínka ve fotografiích na podzim 2016 v Beskydech...Podzim začíná 23. září.Podzim: čas pro četbu i dýněPrvní zájezd k moři v roce 1970Májový příběh - První pusa ...Májový příběh - První pusa ...Jarní povídáníZlatá svatba..Povídání...Zamyšlení o bílých závějích ...Ach ten sníh...Lednové zamyšlení...Vánoční čas . . .Zimní nálady...Dušičkové dny...ŽIVOT JE DAR ...PEČOVATELKAPrázdniny v JeseníkáchBůh v mém životě..PRÁZDNINOVÉ ZÁŽITKY . .JAK JSEM SE POTKALA S TELEVIZÍ ..DĚKUJI ZA KAŽDÝ NOVÝ DENSRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY..SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY..Svatba na Valašsku..Malé zastavení..Zlatá svatba..Můj první mobil..Májové zamyšlení..Můj nejlepší přítel - Počítač ...Horácké velikonoce...Tragikomické lyžování...Repechy u Protivanova... 2. část...Repechy u Protivanova

Májové zamyšlení..

Marie Ženatova 15:34 0 komentářů

Šla jsem s vnučkou z návštěvy nedělní bohoslužby a ta držela v jedné ruce modlitební knížku a za druhou se držela mne. Vycházelo tak víc lidí svátečně ustrojených a také více dětí předškolního i školního věku mělo v rukou modlitební knížky. Nebyla to vždy úplná samozřejmost..

Vzpomínám si na dobu před rokem 1989 kdy mnozí vůbec neměli šanci veřejně svou víru vyznávat v místě svého bydliště a jezdili i několik desítek kilometrů jinam, do jiných farností. A což teprve veřejné nošení modlitební knížky.. V té době jsem se dostala já osobně se zájezdem do Lužického Srbska. Zde jsem viděla při nedělní bohoslužbě tak lidi veřejně chodit, ať už to byla mládež nebo starší občané. Ano, zde jsem viděla několik dní ten pravý život Dolní Lužice a večer při posezení s přáteli z této oblasti i cestopisný snímek, který nám ukázal život Srbů během celého roku, jejich řeč, zvyky, obyčeje, oslavy svátků, vlastenecké cítění a veřejně vyznávanou víru v Boha, kterou jsem v této podobě znala jen ze svého dětství prožitého v krásné vesnici Drahanské vrchoviny. Moje dětství v křesťanské rodině, večerní májové pobožnosti, zahajující je malé družičky s bílými věnečky ve vlasech se svými básničkami.. To byla oslava nejkrásnějšího měsíce roku - pro mládež byly samozřejmě i četné májové veselice.. Kolik dětí nosilo v té době na zádech své sourozence a nebylo jim břemenem.. A já právě v tomto období měsíce lásky si musím připomenout tato slova: Někdo nepozná velkou lásku žádnou, Někdo ji pozná, ztratí a vrátí se mu pozdě.. Ale kdo má lásku k Bohu, Neztratí ji nikdy..


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.