ČLÁNKY AUTORA
Dopis z roku 1938Byla jsem na Pražském hraděPandemie r. 2020Mít kde bydletKouřim roku 1930Co bylo a co nebyloJaromír Šmíd - učitelZvonyLitovická tvrz ožíváProfesor latinyNerozlučná dvojiceDopis od pravnučky v roce 2010Rozpad republikyBratrNe jeden strom, ale sto dvacet lipZe vzpomínek staré generace.Stříbrný JosefRodinné a dělnické domyPo MnichovuPečení chleba v roce 1922Papíry na vodě mramorovanéOsud sochy T.G. MasarykaLetiště HájekVzpomínka na tátuZákaz kouření vyšel už v roce 1860Profesor HajnVrátil se z Kounicových kolejíKdyž jsem se narodilStáříJeden den staré ženy1. Babička žurnalisty Ivana Kytky žijícího od roku 1992 v Anglii2. Babička žurnalisty píše svému vnukoviDopis prababičce z vojny v roce 198513 sjezdKnížka z roku 1866Opuštění PrachaticZe vzpomínek pamětniceK článku Josefa Hofmana z Horního BezděkovaJak přišly domky k hanlivému názvuLenostDopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

Litovická tvrz ožívá

Naďa Malá 12:51 0 komentářů

Na západě dnes města Hostivice stojí o dvacet let starší tvrz než je Karlštejn. Jiřího napadlo a benevolencí majitele „ LITOSU“ Ing. Václava Bubna, který nám dovolil zhlédnout alespoň část. Proč ne celou. Muselo by se mnoho udělat.

Odstranit z  podlah  otvory   užívané v době  sýpky  zbavit  se staletých pavučin, hřebů, kramlí, háků a  staletého  prachu. Opatřili jsme   dřevo  na schody, zábradlí a zabezpečit  všechna místa  kde hrozí pád do hlubiny a mnoho dalších úkonů. To snad postupně bude. Jen jedenkrát tam byl jeden pomocník,  od těch dob jsme vše  dělali, my tři sami.
   
Byl   to  pokus    vtáhnout  naší  nejcennější pamatku  do kulturního života města. Naši občané si stěžují, že o  tvrzy  vědí  jen z  četby.  Tvrz  je    čtyři sta tisíc let stará a  dějištěm  společenské události.
 
Tradiční,  symposium  „Na tvrzi“   začalo  v  pátek  8. srpna  1997 ohněm a opékáním  buřtů. V sobotu už od časných hodin zasedli do vybraných partii malíři, aby zvěčnili kout,který si vybrali, aby je druhý den na   trzy  vystavili.      Výstavy se uskutečnily pětkrát. Když  se  Jiří z  Litovic  odstěhoval,byl  všemu konec.
Ještě  stačil  udělat cestu z Litovic do kláštera Hájek a vysázet 120 lip.   Byl jediný, který tuto cestu pamatoval. K  tomu  musel vzkřísit starý spolek „ Hostivit“,  aby mohl jednat s úřady. O  této  cestě, jsem zde  už psala.
 
 
 
 
 



Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.