ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

L.Bradáč,J.Brousek

Naděžda Stejskalová 15:50 0 komentářů

mistři knihaři, L.Bradáč, J.Brousek a udělena první cena.

Bradáč – Brousek
 
                                                       V roce 2015 přepsala  N.Stejskalová- Malá

Mrzí mne ,že všude  je psáno jen o Bradáčovi a o Brouskovi nikde nic.Myslím, že byli na stejné úrovni. Znala jsem dokonalé celokožené vazby BrouskovY nikdy jsem neviděla vazby L. Bradáče, tak nemohu soudit.
Byla jsem u Brádáče s Brouskem v roce 1941 bydlel na Vinohradech blízko Národního muzea. Později  jsem mu dovezla soukromý tisk  na losinském papíru, hřbet byl pergamenový.
Josef  Brousek: Mramorování na vodě a škrobové papíry hvězdicové. Celkem vydal jedenáct soukromých tisků. První v roce 1922, druhý 1928. Ostatní byly tištěny za války v době kdy jsem se  učila a byla u něho až do jeho smrti 1949.
 
L, Bradáč
České knihařské listy č. 11 přinesly článek  Ahasvera, který se o mně zmiňuje. Je mi upřimně líto , že se musím veřejně zabývati  svou osobou, ale nemohu přece p. Ahasvera nechat neinformovaného , když ho vlatní redakce nepoučila, že je na omylu. Pan A. tvrdí že je známo, jak těžce nesu, že jsem se musil po spravedlivém soudu poroty děliti o první místo s p. Brouskem a dále praví, proč prý jsem se  - při známém mém kavalírství  )děkuji za poklonu, pane A.) nevzdal ceny ve prospěch dělnictva. K tomu prosím vysvětlení. Předně vystavoval  jsem  jako vystavovala  řada jiných  kolegů to , co se u nich v dílně dělá. Po výstavě jsem si poslal pro knihy a tam jsem nalezl lístek , který byl  při knihách  na výstavě a na němž  natištěno „PRVNÍ CENA“. Teprve  později dočetl  jsem se v 
Č.K.L. že jsem dostal cenu s p. Brousek  na polovic, S nikým jsem o tom nemluvil a nikdo také  se mnou o tom nemluvil, nikdo mi také ale nic  nedával a já fakticky také nic nedostal. Tedy  prosím mohl jsem  něco dáti, co jsem neměl ?
Mohl jsem někomu něco slibovati, o čem jsem neměl ani kousek jistoty, že to dostanu. Mně nikdo nic nezdělil  a také nic nenabízel a já dodnes z  výstavního výboru nic nedostal, že jsem nějakou cenu a tím méně peníze  obdržel. Pan A.  mi připisuje jakousi  ješitnost, píše-li, kdepak mne to napadlo, že se budu museti dělit i o cenu s p. Brouskem? Nebo mi vyhrožuje, což kdyby byl vystavoval  p. Bydžovský?
Milý pane Ahasvere, neznám Vás , ale při tom Vám říkám , nemluvte o panu Bydžovském , neboť Vaše  knihařské umění  nedovede ani oceniti to, co p, Bydžovský umí a nedovedete  ani pochopit jeho ušlechtilou duši, která je na hony vzdálená takového planého povídání.. Ctím a vážím si pana Bydžovského nejen jako knihaře,  ale i jako člověka, s ním jsem prožil krásné chvíle jeho života a teď přijde  nějaký pan  Ahasver a dá mi otázku kdyby vystavoval p. Bydžovský ?  Já si svůj poměr k panu Bydžovskému  upravím sám  i bez p.A.  Nejsmělejší ale je, že p. A. mi vyčítá  ješitnost. Já který mám  upřimnou radost  z každého pokroku knihařského, který jsem vynaložil tolik  svých sil a mohu snad i říci schopností pro výcvik knihařského dorostu, mám dnes slyšeti vyčítku, že jsem ješitný, I nejsem , uspokojte se  a těšilo by mne jen, kdyby takových knihařů, jako je p. Brousek , bylo hojně, alespoň by  celé řemeslo jinak vypadalo.