Našla jsem knížku. Kožený zpuchřelý hřbet a rohy, .potah papír. Hřbet je odlepený, dumám jak muže být stará, vrtá mi to hlavou? Nedá mi a otvírám. Rok 1866, zde je titulní list. Děje – národo – mluvopisný OBZOR ČESKOSLOVANSKÝ Částečně i VŠESLOVANSKÝ. Sestavil a vydal Jan Jodl Kralupský, Profesor, bývalý generální ředidel študia veškerého školství ve vojenské Hranici Slavonsko.Sremské, jakož i v okresu Šalkášů v království Uherském. V PRAZE 1866.
Našla jsem knížku. Kožený zpuchřelý hřbet a rohy, .potah papír. Hřbet je odlepený, dumám jak muže být stará, vrtá mi to hlavou? Nedá mi a otvírám. Rok 1866, zde je titulní list.
Děje – národo – mluvopisný
OBZOR ČESKOSLOVANSKÝ
Částečně i
VŠESLOVANSKÝ.
Sestavil a vydal
Jan Jodl Kralupský,
Profesor, bývalý generální ředidel študia veškerého školství ve vojenské Hranici Slavonsko.Sremské,
jakož i v okresu Šalkášů v království Uherském.
V PRAZE 1866.
Nákladem vlastním.
Třetí stránka.
MILOVANÉMU NÁRODU SVÉMU.
Věnuje ve vší vroucnosti
Spisovatel.
Líbí se mi předmluva z roku 1866, , čeština už velmi dobrá, proto opisuji
P Ř E D M L U V A.
Spisovatel považuje za svou povinnost předevšim složiti účet veškerému národu ze svého podniknutí, jimž to vystupuje před velectěné čtenářstvo vlastenecké. Uznávaje již dávno hluboce cítění nedostatek národní čítanky Česko - slovenské, co do obsahu věcné , přemýšlel po dlouhý čas., jak by se nedostatku tomu odpomoci dalo.
I ustanovil se konečně na tom, aby částečně dle sil svých o něco podobného se pokusil a jsa již stařec téměř pětasedmdesátiletý drahé vlasti své, jížto vše, čím se stal děkovati má, vděčně se odměníl a skromnou památku po sobě potomstvu zanechal.
Sebral tedy vše, o čem soudil, že by obecenstvu vůbec i každému Čechoslovanu zvláště, nejpotřebnějším bylo, z výtečných spisovatelů co k tomu účelů směřovati se zdálo.
.I snažil se ze spisů věhlasných a vzorných výtečníků našich vybírati jako včela z pestrých květů čistý med a jej do jednoho oulu uložiti. Naleznou zde tedy členářové všechny záživné pochoutky, kterýchž nám uchystali mužové tito na slovo vzati, totiž: Nestor náš Palacký, Hanka, Šafařík, Rieger. Malý, Tomek, Kříž, Jerbefa, Pluskal a jiní.
Kojí se tedy spisovatel tou sladkou naději, že laskavý čtenář, osvěty milovný, s rozkoší a dychtivostí zde čítati bude o slavných předcích svých z dávné starožitnosti, jejich spanilých mravech, obyčejích povaze a hrdinných skutcích, celý tehdejší svět udivením naplňujích dále o zavedení k nám božskou prozřetelností blahospasného křesťanství na Slovensku, Moravě a v Čechách apoštoli: Slovanskými Kirillem a Methodějem jakož i o překážkách nesmírných při tom se naskytujících : o slavném konání bohoslužby národní v jazyku mateřském zvláště za času sv. Prokopa, o sv. evangeliu Demešském i osudech jeho přepodivných, o posvátném písmu Kirilliském a Glagolském: o stavu veškerého Slovanstva nynějšího, jeho rozlehlých vlastech a bydlištích po Evropě: všech nářečích slavného jazyka Slovanského, jeho odvětvích i nejskvělejších
spisech dřevnějších a novějších seznamuje se s národními zpěvy i modlitbou Páně ve všech těchto nářečích, konečně i z dějinami Čechoslovanů, paměti naši nejhodnotnějšími.
V Kralupech, na nový rok 1966