Jako vlastní syn

Hana Juračáková 07:37 0 komentářů

Setkání s Edvardem W. Kaskou vyvolalo u paní Juračákové vzpomínky na strýčka Jana a mládí v Trojanovicích...

Strýček Jan!  To bylo první, co mne napadlo, když se mi představil urostlý čtyřicátník jako Edvard W.  K a s k a. Totéž vysoké dozadu ustupující čelo, výrazné očnicové oblouky, hluboko posazené oči a hranaté lícní kosti. Jen postavou byli strýček Jan drobnější. Tak výrazná podoba, to snad ani není možné! Kdo tedy byli strýček Jan a kdo je Edward W. Kaska?
      Přesto, že se u nás v Trojanovicích všem sousedům a sousedkám říkalo stryku a tětko, Janovi Šmajstrlovi se říkalo vždycky “strýčku“. Pro nás všechny byl „strýček Jan“. Snad proto, že se neoženil,  vlastních dětí neměl,  zůstal starým mládencem a patřil nám všem.
      Ze čtyř bratrů Šmajstrlových narozených koncem devatenáctého století se oženili pouze dva. Ruda a Jan zůstali svobodní, bydleli v dřevěné chaloupce jako z pohádky u  lesa, a přesto, že měli v obličeji zapsáno už mnoho let, říkalo se jim stále „chlapci“  Šmajstrlovi. Už velmi pozdě, ale přece jenom se Ruda staromládenectví vzdal a někdy před padesátkou se oženil. Strýček Jan  zůstali u něho a patřili k rodině. Byli posledním pasekářem, měli tento titul, či povolání nebo vlastnictví  vždy zapsán u svého jména: Jan Šmajstrla, pasekář.
     Strýček Jan  byli všeuměl a odborník na slovo vzatý – neobešlo se bez nich telení  krávy, zabíjačka, když dobytek onemocněl, nevolal se veterinář, ale přišli strýček Jan a jejich diagnóza byla vždy správná. Strýček Jan prostě rozuměli i dobytku.
     Jedna příhoda spojená s všestranností strýčka Jana se mi zapsala do paměti a uvízla v ní více než padesát let. Hospodařili jsme tenkrát sami dva – tatínek a já – bylo to brzy po narození mé druhé dcery Zuzanky. Brzy ráno mne tatínek budil. „Vstávej, otelila se nám kráva, je moc práce – strýček Jan právě  odešli!“ Než jsem se stačila probrat a vyhrabat z postele, přiběhl  tatínek znovu. “Letím pro strýčka Jana,  prase trefil šlak!“ A tak skoro současně strýček Jan pomohli na svět telátku , ale ze světa zprovodili  asi metrákové prase a pak mi ho pomohli zpracovat .Takoví tedy byli strýček Jan. Přesto, že část svého mládí  prožili v .zajateckém táboře v Rusku a o  těchto zážitcích neradi vyprávěli, dožili se požehnaného  vysokého věku. Za celý svůj život nepotřebovali doktora. Zemřeli v roce 1987 v jedenedevadesáti letech.
     A  kdo je Edvard W. Kaska? Setkali jsme se v roce 1992, zcela náhodou, a to proto, že jeho rodiče mají český původ. Předkové tatínka se snad jmenovali Kafkovi nebo Kaškovi a určitě přišli z Čech. Sporná transkripce jména snad mohla vzniknout při zápisu do lodního  seznamu. To bylo všechno, co pan Kaska o minulosti tatínka věděl. Zato maminčin původ z Trojanovic pod Radhoštěm se mi podařilo vypátrat až do hluboké minulosti. Jen pro zajímavost: její praprapředek, který odešel v devatenáctém století do Texasu se jmenoval stejně jako strýček Jan: Šmajstrla.
       Kaskovi měli malou farmu ve Waco. Pan Kaska hrdě prohlašoval, že jeho otec byl vlastně také „pasekář“ jako jeho předkové v Trojanovicích. Později se přestěhovali do  Arlingtonu v severním Texasu a tam nebyla žádná česká menšina. Na univerzitě v Austinu a v Michiganu vystudoval práva a ekonomii. Potom pracoval jako právník v College Station a později opět jako právník na Univerzitě v Austinu. Když byl vyhlášen konkurs na diplomatickou  službu, přihlásil se. Bohužel znalosti češtiny z jeho hlavy zcela vymizely. Dva roky pracoval na ambasádě v Dominikánské republice a při tom toužil po práci na zastupitelském úřadě v Československu. Touha po zemi předků byla tak silná, že následovalo neuvěřitelné intenzivní studium češtiny – šedesát týdnů každodenně.
      A 12. července 1989 se octl po prvé v zemi svých předků, v hlavním městě Československa, v Praze.
      „Slavné hejtmanství! Ačkoliv jako tkadlec se pilně snažím sobě a své rodině – mám sedm dětí, zajistit výživu, jsem  sotva sto při této námezdní práci opatřiti pro svou rodinu sůl k osolení jídla….při vší starostlivosti a námaze mi hrozí žebrácká hůl…Po více než čtyři roky se nám na poli špatně urodilo, že jsem si musel vypůjčit peníze na vysoký úrok k umoření pozemkové daně. Blíží se jarní setí a já mám největší  starost o semeno a peníze. Nevím, jak budeme žít při stále větším hladu….V Trojanovicích, na Hromnice 1855.“
      To je citát z mnoha  žádostí o  vystěhování do Ameriky z druhé poloviny  devatenáctého století.Jak to souvisí s panem Kaskou? Jako by byl jeho původ předurčením jeho pracovní náplně v Československu. Dostal  na starost oblast lidských  práv. Jeho prvními spolupracovníky byli disidenti Jiří Diensbier, Jiří Ruml a dlaší.
      Předkové Edvarda Kasky odešli  z této země proto, že jim nemohla poskytnout to nejzákladnější z lidských práv – obživu. Jejich potomek se z té země, která jim  poskytla útočiště vrátil, aby nám pomohl k navrácení všch lidských práv. Jak je to  zvláštní!
      Ta výrazně shodná podoba strýčka Jana a Edvarda Kasky mi přece jenom nedala, abych si to neověřila V matrice jsem vyhledala narození strýčka Jana
A zjistila jsem, že jeho tatínek byl nejstarším bratrem Cyrila Karla  Šmajstrlových, kteří v devatenáctém století založili dynastii tohoto jména v Texasu.   Pan Kaska je jejich přímý potomek.
      Strýček Jan neměli děti. Edvard Kaska vypadá jako jejich vlastní syn .Strýček Jan pomáhali každému, jak jenom mohli. Pan Kaska pracuje v diplomatické službě. Také pomáhá lidem, i když v jiných dimenzích. Nezdá se vám, že je to pravý syn strýčka Jana?

P. S.
Edward W. Kaska pracoval na zastupitelském úřadě U.S.A. za jeho vedení Shirley Temple.             


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.