ČLÁNKY AUTORA
Svatořečení Anežky České před 30 roky v ŘíměMých 30 let - každý režim má svoje klady a zápory100 let skautinguDopis vnoučátkůmJaký dárek mi udělal největší radostPo stopách T.G. Masaryka a M.R. ŠtefánikaJak šel čas v mé rodné vesničcePříběhy naší republiky: Moje prababička a pradědečekPrázdninové zážitky - zbytek fotografiíPrázdninové zážitky70. LÉTA - Normalizace70. LÉTA - Pestrý život s menším dětmi70. LÉTA - Moravská dívenkaMůj vzor v životěVeselé VelikonoceZ naší vesniceÚcta ke chlebuSvátek Tří králů.Vánoce - zimní časVánoční příběhJeště jedna vzpomínka ve fotografiích na podzim 2016 v Beskydech...Podzim začíná 23. září.Podzim: čas pro četbu i dýněPrvní zájezd k moři v roce 1970Májový příběh - První pusa ...Májový příběh - První pusa ...Jarní povídáníZlatá svatba..Povídání...Zamyšlení o bílých závějích ...Ach ten sníh...Lednové zamyšlení...Vánoční čas . . .Zimní nálady...Dušičkové dny...ŽIVOT JE DAR ...PEČOVATELKAPrázdniny v JeseníkáchBůh v mém životě..PRÁZDNINOVÉ ZÁŽITKY . .JAK JSEM SE POTKALA S TELEVIZÍ ..DĚKUJI ZA KAŽDÝ NOVÝ DENSRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY..SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY..Svatba na Valašsku..Malé zastavení..Zlatá svatba..Můj první mobil..Májové zamyšlení..Můj nejlepší přítel - Počítač ...Horácké velikonoce...Tragikomické lyžování...Repechy u Protivanova... 2. část...Repechy u Protivanova

Jak šel čas v mé rodné vesničce

Marie Ženatova 13:34 0 komentářů

V současné době je moje rodná vesnička Protivanov už městysem, který plní po mnoha stránkách úlohu menšího regionálního centra... A je také nejvýše položenou obcí na celé Drahanské vrchovině.

Její počátky souvisejí s procesem osídlování Drahanské vrchoviny, ale první písemná zpráva o obci Protivanov je z počátku 16. století, kdy se její obyvatelé živili zemědělstvím a zpracováváním dřeva.
    
Farní kostel "Narození Panny Marie" je až z roku 1772, kdy jej nechal postavit hrabě Leopold Dietrichstein.
    
Já jsem v roce 1992 vydala vlastním nákladem publikaci "SRDCE DRAHANSKÉ  VRCHOVINY", v které jsem se vypsal z lásky k rodnému kraji i když jsem si mnohé události velmi a velmi idealizovala.
    
Obrázky do publikace jsem měla od svého tatínka, který kreslil krajinky jen jako amatér, ale už od útlého dětství. Protože nemám jiné dokumenty z 30. let, tak jsem si dovolila použít jeho obrázky i v tomto článečku.
    
Drahanská vrchvina byl kraj v minulosti velice chudý, ale lidé dobří, skromní a velice pracovití. Ale tak jako všude jinde byla i zde veliká proměna k lepšímu a stále je - když přijedu po delším čase, tak mnohé téměř nepoznávám...
      
Ve vesničce je mnoho domů opraveno - tak jako kostel a fara - je zde také postaveno mnoho nových rodinných domků...
Na místě bývalé obecné školy je Obecní úřad a v úplně jiné lokalitě se v roce 1973 otevřela nově postavená škola...


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.