Jak se volil tajemník obce - r. 1970

Tak zvané volby – rok 1970.
 
Předcházelo  tomu roku 1962. Předseda Jurij Boščák a ekonom Karel Stejskal v roce 1962 přišli do  Jednotném zemědělského družstvu v Unhošti. Živořilo a měli jej dostat na  velmi dobrou  úroveň.  Hned při prvním setkání u nás doma se dohodli, až budou muset  odejít,  odejdou oba.

Přišel rok 1970  JZD  bylo  v  pořádku a předseda a ekonom byli odvoláni nebo jak se říkalo  odejíti.  Jak se dohodli  tak učinili.  Boščák  šel do Těhule a Stejskal se rozmýšlel, nechtělo se mu už dojíždět.
 
Je říjen- listopad  přesně si nepamatuji. Večer  deset hodin, někdo zvoní, za dveřmi je učitel Josef Reimer, člen městského výboru KSČ. Nechce jít dále, Karel jde na chodbu, v zápětí se vrací. Zda bych souhlasila,  že  má  vzít funkci tajemníka. ( komunisté – nekomunisté) Vyhrkla jsem, když uděláš v Unhošti koupaliště!  Trápilo mne, že  zde není kde se vykoupat. V  tu chvíli  jsem si neuvědomila  kdo zde vládne.  Manžel u komunistů byl.

Přišly volby, koho komunisté navrhli, ten byl zvolen. Bylo to prvně po dvaceti létech kdy navrhli soudruzi občany s maturitou.          
Jak předseda tak tajemník měli středoškolské vzdělání. Předseda „Zemědělská škola Rakovník“ uváděl se  jako  rostlino lékař (studoval za komunismu). Tajemník   „Obchodní akademie v Beroun“ ( studie ukončil v roce 1939) Velký rozdíl  ve studiu před válkou  a  roce 1950.
 
Tajemník byl unhošťský rodák, když nastoupil na místo  vrhl  se na výstavbu města. Měl známé po celé republice a věděl kde peníze opatřit. V prvé řadě chtěl konkurenci Jednotě,  konkurentem  měl být „Pramen“  to byl obchod v Praze  kde byl mnohem větší výběr potravin. Jednota už měla podepsanou smlouvu, že zde jiný obchod nebude. Tak co mu zbylo.

Na řadě byla stavba nákupního střediska Jednoty Kladno.  Přednější bylo zajistit  kanalizaci na  zřízení štěrbinové nádrže  pro severní část  města, pro 1000 obyvatel. Bylo nalezeno místo za rybníkem Ovčanda. Čističku dodali z Moravy,  tam měl spolužáka, ovšem musel zajistit nerušený provoz po celé délce trasy, kudy čističku vezli, když konečně dorazila na místo určení, měl další problém. Kdo zaplatí dalších půl miliónu. Nespal několik nocí, peníze se mu podařilo sehnat, jeho to  neodradilo a  snažil se město ve kterém se narodil vylepšit.

V roce 1949 byly zbourány čísla 11. 12. 13. 14. podle projektu místo nedostačující. Bylo třeba zbourat další domy v Pražské ulici. Opatřit  byty pro obyvatele domu č 15, kde bylo více nájemníků.  Postupně zbourat další rodinné domky v Pražské ulici.  Rodině Tichých  nabízeli  pozemek  „ Na Radlici“ pod vysokým napětím. Raději se odstěhovali do České Lípy. Měli tam  mnohém  lepší podmínky pro děti při výběru škol. (Byli jsme se u nich podívat). Další  dostali byty v nových domech,  které stavěl státní statek.

Už tady začaly  podrazy  předsedy. Klíče dostala  rodina  Ebertů. Předseda si půjčil klíče, že je tam něco potřeba opravit. Dal je Rodině  Finkové - Fafejtové, která si stále vybírala až nebylo z čeho. Toto jednání tajemníka rozčilovalo, ale takových podrazů bylo nespočet.

V roce 1972 byla sepsaná smlouva mezi OSP Kladno a Lidovým spotřebním družstvem Jednotou Kladno. Demoliční práce byly zahájeny v listopadu 1972. Vlastní stavba započala v dubnu 1973. Při dostavbě se zjistilo, že nejsou schody přistavěli, alespoň vznikl větší prostor pro prodejny stejně už tak malý. Ještě zapomněli na vzduchotechniku. Říkalo se, že se projektant zastřelil, nevím! Konečně 12.  ledna 1976 byl obchodní dům „ČEPERKA“ slavnostně otevřen.

Po stavbě paneláků zbyly provizorní budovy, jakési kanceláře, které  město koupilo za  26.084.-Kč, že tam přestěhují některé živnosti. Měla jsem tam mít knihařskou dílnu.  O to se pokoušel kronikář Václav Šefčík pokud seděl na MNV. Bylo rozhodnuto jinak. Byla tam klubovna  Svazu mládeže, navýšená o částku 46. 474.20 Kčs. Dostavěna v roce 1972. Klubovna byla pro zlost. Obyvatelé paneláků  si naříkali na strašný hluk. Mládež v každé době dělá problémy. Dnes se usmívám zlobila tam i jedna později učitelka.

Stále pokračovala výstavba panelových domů na severu města. Poslednímu domu (vchody od severu) se říkalo „Švédský dům“ ráno prý se před dveřmi nacházeli pantofle, které tam nepatřily.
  
1973  Mateřská škola. Zahájena stavba hodnota  díla  3. 031.000.00 Kč.     1974  Rekonstrukce obřadní síně se  opozdila. Truhlář který vyráběl          nábytek, při havárii letadla se zranil, dokončil až byl v pořádku.
1975 – 78  Stavba klubovny mládeže na Svárově
1976  zavezena  a uzavřena skladka nad rybníkem  „Rybárna“
1977 – 78  Střelnice MO Svazarmu Unhošť.
1977 – 78  Příjezdová konunikace k nové skládce
Nespočet  silnic a chodníků.

Hospodářskou smlouvu o stavbě zdravotního střediska uzavíral a začal stavět tajemník zemřel. Nerad jí musel dostavit předseda. Přístavbu sokolovny, s tou měl trápení, aby se uskutečnila jezdili sem vězňové z Vinařic (tenkrát vzdělaní lidé, kteří byli zavřeni). Tak bylo přistavěno přísálí a vzadu za jevištěm  dlouhý sál a pod ním kotelna.

Materiál který ještě tajemník na čističku a koupaliště opatřil, dal předseda do Kyšic. Tím skončil pokus o koupaliště v Unhošti. Nepovedl se starostovi Volkovi ani ing. Koulové. Už se koupaliště nedočkám. Ani bych tam nedošla.  Když na tajemníka  občané vzpomínali – nebyl nikdy podrazák.

Když Karel Stejskal zemřel bylo na pohřbu lidí, že se nevešli do krematoria. Ještě po létech když na něho vzpomínali, slyšel jste, že nebyl nikdy podrazák.