Jak jsem potkala televizi

Poprvé jsem potkala televizi, mohlo mi být tak osm, deset let a nějak velký dojem na mě neudělala. Bydleli jsme v malém městě a jako ostatní jsme se vypravili do místní "Besedy", kde se měl ten zázrak předvádět. Byla to ta malá obrazovka zasazená do většího rádia a obraz pořád sjížděl dolů. Pamatuji si ale, že tam byl rozhovor s Marií Majerovou a někdo z publika se ozval, že Majerová jede výtahem. Nakonec se o tom všem debatovalo /dospělí/, také o tom, že v Americe má každý televizi doma, moc jsem ale nechápala, na co. Televizi jsme neměli dlouho, náš život byl bohatý na zážitky, na večery plné vyprávění, čtení a her. Další setkání, které mi utkvělo, bylo tradiční krasobruselení....... Den 21.8.1968 si také velmi dobře pamatuji, protože u nás velice brzo někdo zvonil, já ještě v posteli, nicméně jsem šla otevřít a byl to kolega mého manžela a jen na mě stačil vykřiknout, ať si pustím televizi a pošlu po něm manželovi fotoaparát. Nejdřív jsem myslela, že se zbláznil, ale pak vešel do bytu a televizi pustil sám a tam už byla paní Kamila Moučková............Bylo to v Liberci, manžel už byl na náměstí, kde potřeboval fotit. Dnes nejvíc obdivuji pořady z přírody, úžasnou techniku, díky které je možné sledovat a objevovat dosud nevídané. A co mi chybí? Snad jen to, že nejsou pořady vysílány duálně, čímž trpí velmi často jejich kvalita. Ale podpořila jsem anketu studentů na zavedení dvojjazyčného vysílání.