Index

Květa Pokorná 21:19 0 komentářů

Dětská duše je modrá jako nebe. Její upřímnost zcela bezprostřední. Někdy jen musíš změnit úhel pohledu, kterým se na věci díváš.

Když si dítě hraje nezlobí.
Často slýcháváme tuto větu, opak může být pravdou.Pak nedělní pohoda
se změní v komediální situaci, v našem případě až po mnoha létech.
Tak tomu bylo i v onu neděli,kdy na víkend přijel můj můj mladší bratr
studující lékařskou fakultu T.G.Masaryka v Brně.Moje dcera se vždy na strýce těšila,jako já s mamkou a taťkou.Byla dítětem, které nenechalo věci pro ni zajímavé bez povšimnutí. Já ji pojmenovala od prvně vysloveného slůvka "máma",moje malé,velké "Proč".Její otázky mě mnohdy pobavily,ráda na ně vzpomínám.
Avšak vrátím se k příjemně prožitému víkendu v kruhu rodinném.

Stejně jako vždy bratr nejprve vybalil použité svršky k očistě, pak knihy a
skripta ke studiu.Na viditelné místo uložil mimo osobních dokladů index
obsahující zápočty splněných zkoušek.Tato "knížečka" v červené sametové barvě se znakem ovinutého zlatého hada neunikla pozornosti mé dcery.
Už viděla, jak zvýší pozornost mezi kamarády /téměř stejného věku/ ,když
přinese tak vzácný poklad.Číst sice ještě neuměla, učila jsem ji do sedmi let jen dle obrázků z knih a leporel, určených pro její věk.

Náhle vstoupila do role lékařky,čmárala recepty pacientům na volné listy
indexu.Vytržené putovaly dětským kolektivem. Hra se přenáramně vydařila,ovšem nastala otázka "Kam s ní?"Řešení se našlo.Společnými silami vykopaly v zemi úkryt u kostela Panny Marie, kde výtečná hra probíhala.Při příchodu domů nedala na sobě nic znát.Pohodová atmosféra v kruhu rodinném vydržela od pátku do nedělního odpoledne.
Maminka /výtečná kuchařka a cukrářka/  připravovala pro libost všech
pokrmy, střádala vše potřebné pro nedělní bratrův návrat na koleje do
Brna.Vše připraveno, chybělo pouze políbení s křížkem na čelo se stiskem ruky, když z bratrova pokoje zazněla rozčílená otázka:"Pro Bůh,
kam se poděl index, ležel mezi osobními věcmi?"
Pohoda se vytratila, nahradil ji zmatek a shon.Všichni začali usilovně
hledat.Čas neúprosně běžel.Celý byt naruby,index nebyl k nalezení.
Nikdo z nás si ve své horlivosti bratrovi pomoci, nevšiml mé dcery,zamlkle
sedící v křesílku a pozorující naše hemžení..Výsledek snahy celé rodiny
nulový.Bratr odjel se stresujícím pocitem zpět.Jelikož byl studentem s
dobrými výsledky, celou záležitost vyřešil v průběhu týdne.
Léta plynula, z mého bratra se stal uznávaný ortoped, operatér s primariá
tem.Dcera sálová sestra, zdravotnictví je jejich druhým domovem. 
Mámu i tátu již navštěvujeme pouze v poslední zahradě pro věčný
odpočinek.Slůvka díků pronášíme tiše s pohledem do oblak.Ovšem jako
rodina se často setáváme. 
Po neuvěřitelných třiceti letech dcera nevydržela tajit příhodu z dětství
a odhalila celé tajemství indexu.Jejímu doznání jsme naslouchali s údivem a různými pocity, avšak bez kárání, kterak líčila své pocity
z krkolomného hledání. Měla tenkrát na vybranou.Přiznání s vědomím co
by následovalo.Zvolila mlčení při představě, jak celá rodina hledá úkryt
pod zemí kostela,...
"Víš,Ty můj z nejmilejších.Věřím tomu, že Panna Marie index přijala
z mých dětských rukou a vede Tvůj osud doposud, nevyjímaje nás všech!"
Při pohledu jsme se všichni setkali s lesknoucím údivem v očích.
V závěru se ozval upřímný smích doprovázený společným objetím !


.



Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.