ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

Hostivice

Naděžda Stejskalová 14:07 0 komentářů

Fragment - Hostivice - polemika

Fragment – Hostivice - polemika s požadavky sudeťáků na návrat  majetku.
 V roce 1941 jsem náhodou přišel na písemnost, které  mne ohromila. Nebyl to doklat o nějaké osudové události, byl to seznam lidí, kteří k nastávajícím vánocům dostanou na přilepšenou – krabičku olejovek. Byli  to  občané Říše. S  úžasem jsem  hleděl na jména Mikoláš docela otec a syn, Šebek, Slezák,. Také řada jmen německých, ale jejich nositele jsme považovali za Čechy. Dědek i syn Mikolášové – starý odešel snad  již před 1. Světovou válkou do Hamburku, mluvil už těžce česky, ale nikdy se nenaučil nic  jiného , než hrkavé hamburské nářečí.  Ani mladý na tom nebyl o nic lépe. Ada Šebek kde ten k tomu němectví přišel, jen jest-li  nepočítal s výhodami, za volantem náklaďáku, si mnoho nepolepšil, navíc s perspektivou , že  půjde bojovat za fýrera, „Icik“ Slezák, holič někde v pražském Henleinově hnědém domě u bubenského nádraží byl nevyrovnaně zamindrákovaný kluk, snad i dodával odvahu. Mnoha jiným.
To bylo v době , kdy už v zastupitelstvech seděli, nevoleni, místní Němci. Nádraží terorisoval  starý Rakušák kterého republika převzala  a vzdor nedostatku  v úředním  jazyce ponechala u  ČSD.  Mnohým  dosud  zdánlivě  loálním soukmenovcům přes noc narostly rohy. Dávali svoji  nadřadenost hezky hlasitě najevo..
Aby to nebylo plané  povídání. V archivu by se našel plakát, kterým se vyzývají Němci, aby se přihlásili  u landráta v Kladně k německé státní  příslušnosti i s uvedením toho, co neuposlechnutí tohoto rozkazu bude mít za následky. Nebylo mnoho  těch,  kteří neuposlechli. Byly to veměs ženy  železničářů, vojáků, hudebníků  a jiných tažných ptáků, kteří si přivezli manželky  z míst své služby, mnoho ještě za  císaře pána. Nejsem právník, ale lidi, kteří se dobrovolně zřekli československého  i protektorátního občanství nemohu považovat za své spoluobčany a vztahuji to i na  jejich potomky.
Mám někde fotografii z knihy, která oslavuje vítězství německéké armády nad Francií, na nichž je zachycem tankový útok na cestě  do nitra Francie. Není těžké rozeznad, že tanky které jsou stroje a výzbroje československé armády. Houfnice plzeňské  Škodovky  (mimochodem), sloužily ve všech armádách druhé světové války, včetně sovětské, byly vítaným  příspěvkem do arsenálů Vermachtu. Kapacita našich strojírenských závodů, přes noc proměněných ve zbrojovce ,  byla dalším vynuceným vkladem do dozbrojení Němců.
Připočteme k tomu ohromné sklady  strategických surovin, pracovní kapacitu dělníků, invenci konstruktérů i technologů.  Je možno něco takového vyčíslit? Nebylo jenon  strojírenství, metalurgie, těžba nerostů. Byl to i průmysl textilní, kožedělný,  chemický  zkrátka, celá ekonomika se zhroutila a byla postavena do služeb  Reichu.. Němci měli i tolik drzosti, že požadovali i v krátkém období míru po  okupaci  a zničení československa, pořadavek na Anglii vrácení zlata, kteří před nimi zachránili odhodlaní lidé. Jako by jim nestačily všechna aktiva, devizové reservy a to co se dotklo celé populace.
     Protektorátu osobně- zlodějský   kurs   marky  ke koruně. Do 14. března  1938  byl  po  celé Evropě 7:1 po tomto dni  stanovila svévolně říská banka  kurs  10 : 1. Co to   udělalo  s vnitřním  obchodem  bychom  se  mohli dovědět  od  národohospodářů.
                                                                                                                                                                              
                                                                                                           ing. Jiří Pergl.
 
Přepsala v roce 2015 N. Stejskalová.
                                                                                                                                                        
.