ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

Energie a my

Naděžda Stejskalová 11:43 0 komentářů

Psáno v roce 2005. Tiskem proběhla zpráva, která vzbudila naději. Jsme na pokraji energické revoluce – čistý a nevyčerpatelný zdroj energie už zítra! Konec strachu před jaderným nebezpečím!

Energie a my.

Psáno v roce 2005.
Tiskem proběhla zpráva, která vzbudila naději. Jsme na pokraji energické revoluce – čistý a nevyčerpatelný zdroj  energie  už zítra! Konec strachu před jaderným  nebezpečím!

Žurnalisté jásají, odborníci žasnou, kde se vzal ten bezbřehý jásot u lidu tak nedůvěřivého, má to být kompenzace  jobových  zpráv, kterými nás noviny denně zaplavují?

Jak to  vlastně tedy je – zajímá  to nás , jako obyvatele krajiny potencionální těžby zatím zcela  převažujícího zdroje – uhlí.  Vždyť  na  uhlí vlastně leží celé  unhošťsko  a podaří-li se  odpůrcům  jaderné energie prosadit její konec, co jiného čekat, než, že za uhlím půjde, ať to stojí  co to stojí. A tak nejenže ničíme tak vzácnou surovinu, poskytující léky, barvy, polovinu plastů a mnoho dalšího, jejíž nežádoucí složky vypouštíme do vzduchu a proměňujeme zemský ráj na měsíční krajinu,  což  nás  nijak   vzlášť   nevzrušuje.

Víme jak neradi lidé čtou články z čistě odbornou náplní. Proto jsme přišli s myšlenkou vytvořit dvě fiktivní postavy, které se zabývají lidskou stránkou pokroku techniky a možná…“Ale tak vznikl vnuk Martin a  děda Bohumil.“
Martin: Dědo poraď. Možná mám z toho všeho zmatek. Pár kamarádů šílí, když slyší o atomu v jakoukoliv  souvislosti, jsou schopni se dát připoutat k bráně Temelínu. Na druhé straně nás profesor straší, že se blíží   katastrofa až vyschnou zdroje surovin. Vím, že to  „znalci“ prorokovali již dávno a že se mýlili, ale cítím podvědomě, že to jednou musí přijít.- A teď do toho plné noviny nadšených zpráv o čistém zdroji energie,o nukleární syntéze místo rozpadu jádra. Udivuje mne, že tak najednou co vaše generace vlastně dělala, že to tak dlouho trvalo, než na to lidé přišli?

Děda Bohumil: stručnou historii jaderné reakce až k jaderným elektrárnám.
Martin:Takže jaderníé bomby jsou tou nejhorší variantou, ale jak se liší prostá jaderná energie od bomby v okamžiku, kdy se vymkne z rukou? A proč se vůbec mluví o „atomové elektrárně“,  když je to vlastně docela obyčejná tepelná elektrárna na páru, atomový je tu tedy vlastně jenom kotel.

Bohumil: Ano a ještě k tomu energeticky špatně pracující, protože z paliva dostaneme zlomek jeho energického obsahu.
Martin: To by nešlo vymyslet nějaký jiný princip, který by využil palivo více a zbyl zněj  neškodný odpad? A co  vůbec  s vyhořelým palivem z dnešních elektráren.

Bohumil: vyhlídka na možnosti dalšího zpracování jaderného odpadu z dnešního typu elektráren.Marti:Mají obce právem takovou obavu z jeho skladů? Je to pravda, že poloměr rozpadu, tedy doba, kdy je vyhořelé palivo neškodné z hlediska délky lidského života je vlastně nekonečný?
                                                                                                                                                                                            Jiří Pergl