Dopis vnoučatům

Jarmila Škvrnová 13:52 0 komentářů

Milá moje vnoučátka, žijeme ve šťastné době, nezažili jsme válku jako mí rodiče, takže když bych Vám mohla  vyprávět v jaké bídě,  nesvobodě a nebezpečí  žili mí rodiče v mládí, nyní je to  k neuvěření.

Otec pracoval na šachtě   (pocházel od maďarských hranic), byl  nasazený jako PTP do těžké práce  do Ostravy, neuměl česky ani slovensky a  máma, protože byla ročník 1922 – si mohla vybrat buď nasazení na práce do Německa nebo nastoupit na šachtu. Zůstala, pracovala na šachtě. Jejich sny o práci, které měli, se neuskutečnily, táta se  ze svého vykořenění nevzpamatoval nikdy, ale v práci  se poznali a vzali. Tuto dobu můžete poznat pouze z knih nebo z filmů nebo z vyprávění Vašich prababiček, pokud si je pamatujete.

Napište také svůj dopis vnoučeti! Informace zde.

Tak moje generace je už šťastnější generace, i když jsme dětství a mládí prožili pod nadvládou jedné strany, která často diktovala, jak máme žít. Nesměli jsme podnikat, naše aktivity a invence byly potlačovány vždy pod kontrolou strany, měli jsme velmi omezené možnosti v cestování.  Nicméně vždy jsme si našli příležitosti, jak šťastně žít, mnozí jsme mohli vystudovat, nalézti si práci v oboru – byla povinnost pracovat. Naše aktivity směřovaly do setkávání s rodinou, s přáteli na místech, kam jsme mohli. Mí rodiče nikdy neměli auto a telefon, přesto jsme se pravidelně scházeli, společně jsme organizovali oslavy, vždy něco dobrého uvařili a upekli, ale hlavně jsme měli  na sebe hodně času. Měli jsme se rádi a drželi jsme pospolu.

I když nebyl internet, hodně jsem četla a z knih jsem se dovídala o tolika nespravedlnostech, že jsem měla touhu již v raném mládí vystudovat práva, abych byla vždy spravedlnosti nablízku. Pokud jde o práci, mně se sen splnil. Ale také se objevily zdánlivě překážky, v prvním ročníku studia práv jsem otěhotněla a protože moje touha po dítěti byla veliká, tak se narodil Váš táta a péči jsem skloubila  se studiem. Manžel také studoval, pak byl na vojně. Ke konci studia se mi narodila Vaše máma a vše se muselo stihnout. Studium, péče o děti, práce. Byl to šrumec bez papírových plen, bez internetu, bez telefonu a všech ostatních digitálních výdobytků. Manžel hrál na klavír a hrál výtečně, všechny nás bavil, bavil mé přátele, hudba byla kořením našeho života. Měli jsme malou zahrádku, vypěstovali jsme si, co jsme potřebovali, jezdili každý týden na výlety poznávat okolí Ostravy, chodili do muzeí, cestovali jsme po východních zemích. Měla jsem vždy štěstí na práci. Po roce 1989 jsem byla u zrodu nových věcí, založila jsem se svými kolegy  v ČR první penzijní fond a zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnu. Vždy mne práce bavila., ať to byla práce pro premiéra nebo dobrovolnická práce pro seniory v Jesenice. 

Po roce 1989  jsem cítila, že přichází spravedlnost a rovnost šancí. Psát o tom, jak to vlastně bylo a co za tím následovalo, je to někdy o popovídání s Vámi. Spravedlnost těžko hledat. Ale to není předmětem mého dopisu pro Vás.
 
Vy jste se narodili v úžasné době a na dobrém místě.  Máte kolem sebe milující rodiče, babičky a  dědy a dobré  tety, přátele, kamarády, učitele. Svět se stále velmi rychle mění. Vše je stále v pohybu.
Zamýšlím se, co bych Vám měla přát, co je důležité pro Váš život, abyste jej plnohodnotně prožili. Takže Vám posílám sedm přání (to víte, sedmička je pro mne šťastné číslo, tak pro Vás hodně štěstí).

První přání (lásku a dobrého partnera)
A ať byla doba jakákoliv, vždycky hodnoty, které musí člověk ctít, byly stejné. Bylo více víry mezi lidmi, a všichni jsme vždy věřili na lásku, na věrnost.  A tak bylo-li těžko kdykoliv, první záchranná brzda byla vždy rodina a bude to tak i v budoucnu. Takže Vám přeji šťastný výběr partnera jako celoživotní lásku, se kterým budete vidět věci stejně a budete se mít moc rádi. Život se Vám za to odmění.

Druhé přání (práce, která Vás baví)
Vyberte si práci, která Vás bude bavit, přeji Vám hodně odvahy jít za svým cílem, nezaleknout se malých neúspěchů, protože za nimi Vás čekají velké úspěchy. Studujte a najděte si práci, která Vám bude přinášet velkou radost. Všichni jste dostali do vínku dar nejenom, že máte ve školách nebo při studiu vynikající výsledky, ale že zvládáte dění kolem sebe ve vzájemných souvislostech, že jste zvídaví, empatičtí, citliví, ale hlavně, že si budete moci vybrat povolání v širokém spektru, to je takové, které Vás bude opravdu bavit. A když je budete vykonávat s velkým nasazením, tak zažijete mnoho dobrodružství, zážitků, kdy až na kost budete plnit některé úkoly nebo si budete dávat úkoly sami, tak  jejich naplnění bude pro Vás velké štěstí.
 
Třetí přání (koníčky a přátele)
Mějte koníčky, sportujte, zpívejte, hrejte na hudební nástroje, vymýšlejte „blbinky“,obdarovávejte kamarády dárky, komunikujte stále s kamarády, přáteli, nebojte se pojmenovat dobré i špatné věci, i když budete mít pocit, že jste v tom zůstali sami. Vždycky se Vám to vrátí. Život se Vám za to odmění ani nebudete tušit kdy a jak.
 
Čtvrté přání (odvahu pro spravedlnost)
Přeji vám, abyste měli vždycky dostatek odvahy, abyste ctili spravedlnost, ale nejenom pro sebe a  ve Vaší rodině, ale i ve  Vašem okolí, ale také  spravedlnost světa. Třeba budete jednou řešit veřejné procesy, když toto je velmi těžké, ale vždycky se Vám to pro Vaše vědomí vyplatí. Měňte to, co můžete změnit a účastněte se dobrých počinů ve svém okolí, pokud budete je moci učinit. I když se Vám bude zdát, že nic nezměníte, Vaše úsilí v dobrých činech se Vám vrátí. Naučte se dávat a dávat upřímně, mám na mysli všechno, co jen můžete dát. Lásku, čas, úsilí i peníze.
 
Páté přání (radost a úsměv)
Radujte se ze všeho, co přináší radost, z malých věcí a z krásných věcí -   hudba, pěkná knížka, dobré slovo, dobré jídlo, krásná příroda, rozkvetlá květina, kvalitní výrobek, pohlazení. Darujte vždy úsměv, usmívejte se.
 
Šesté přání (naši soudržnost v nekonečném motivačním programu)
Setrvejte v motivačním programu. Když jsem jej  pro Vás zaváděla v roce 2017, který každý měsíc věrně dodržujete a plníte, tak věřte, hlavním cílem bylo, abych ve vás udržovala touhu poznávat stále něco nového,  umět popisovat procesy, zamýšlet se nad věcmi, podporovat inovační myšlení, psát o věcech, zdánlivě nepopsatelných. Prokázali jste ve svých popisech  vysokou znalost, um, citlivost, přemýšlivost, nápad, originalitu, atd. A hlavně program sdílíme všichni v  rodině, takže se nebojíte a nestydíte a máte odvahu něco popsat, ač to nemusí být vždy příznivé. Pro mne je to úžasné, těším se vždy na Vaše výplody. Komunikace v této formě nám udržuje soudržnost, podporuje um  vyjádřit se k věcem, které jsou někdy nepříjemné nebo popsat záležitosti, které jsou bolestivé nebo popsat téma, které pohladí všechny po duši. Téma, kdy jste popisovali rodinnou fotografii a to , co na ní není vidět nebo jak jste se vypořádali s tématem, „proč paní každé ráno  v 5.30 chodí k vlaku a mává vlaku“, byla úžasná. Také Váš náhled na svět z pohledu virtuální reality byl obdivuhodný. Moc Vám za to děkuji. Cítím, že jsem součástí i Vašeho nového rychlého světa.
 
Sedmé přání (úcta k sobě a ke stáří)
Užívejte život plnými doušky, ale mějte rádi vždy sebe a když budete mít rádi sebe a budete šťastní, bude šťastné Vaše okolí. Vaše babičky a dědové jsou už staří, ale také měli své sny, některé se splnily, některé zčásti, mějte ale na paměti, že Vás milují, že by pro Vás udělali cokoliv, ale že už nejsou tak zdatní, ale ve svých představách jsou vždycky s Vámi a těší se z Vašich úspěchů. Modlí se za Vás. Všechno už neumíme, ale umíte to Vy a Vy jim pomůžete. Važte si toho, že tady s Vámi jsou, jednou Vám budou chybět, tak jako jim chybí jejich rodiče a babičky a dědové.

Mám Vás všechny moc ráda.

V Jesenici dne 25.2.2019
Vaše babi


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.