ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

Dopis Šrámkovi

Naděžda Stejskalová 14:11 0 komentářů

Šrámek - Pergl

Dopis Šrámkovi od Ing. Jiřího Pergla
Ještě se chýbou moje boty, neb jsem přišel před chvíli z radnice, kde jsem provázel skupinu důchodců ze  senior kluby Trangasu. Požádal mne o to  Dr. Šprunk (mimochodem má na vizitce mgr. Tedy magistr). Neb po odchodu z hradu byl dva roky v Trangastu zaměstnán. Slíbil jsem mu to už dávno, jinak bych byl odřekl, protože jsem řádně nachcípan. To  je  také důvod proč se neobjevuji – neodpustil bych si Vás nakazit. Využívám služeb  Vladimíra  Kukačky, který je mladší a kromě toho není jasné, jestli jsem to nechytil právě od něho. 
V neděli jsme byli  na vycházce u kapliček nad Duchcovskou drahou.  Z jistil  jsem  že  v pořadí osmnáctá spadla a je v rozvalinách dosud na místě. Po sedmnácté, která podle Vás  poražena větrem spadla v roce 1972 už není ani stopy. Poslední je už na katastru  červenoújezdském. Předpolední je doslova poddolována liščími norami, podle soudu odborníků dosud obydlenými. Stojí v širém poli, či lépe v družstevním lánu, takže si dovedete představit, kde všude jsme měli rodnou hroudu! Měla to být pochozí kontrola stavu, neb jsme zamýšleli podat návrh na  udělení grantu z nadace Občanského fora, pro ohrožené památky. Nesl jsem podle mého soudu obšírnou dokumentaci  na adresu nadace, ale, ouha! Bylo to den před termínem a oni k tomu požadují tolik podrobností, že je snad zajímá i jméno babičky zednika, který kapličku  stavěl. Takže jsem odešel s dlouhým nosem. Shodou okolností  ten mládenec z Unhoště,  co za mnou chodí, mi oznámil nástupce ing.  architekta Rykla , jmenuje se Šubrt, ( víc o něm nevím) mluvil o záměru památkářů s kapličkami něco podniknout, ale potřebuje vědět, na koho pozemku kaplička stojí, protože ten má smůlu, že mu kaplička patří. Jsem toho názoru, že kaplička stála na cestě, tedy na veřejném statku. Oni jsou spory, komu veřejný statek  patří, jedni říkají, že je obecní, druzí, že státní. Jsem toho mínění, že platí varianta první, protože ještě v sedmdesátých létech se cesta a jejich parcelní čísla vykazovaly v obecní inventuře. Je – li  pravda  co  říká  ing. Šanovec, že to změnil silniční zákon, je to sprosťárna a odírání obcí, ale my máme rybí krev a kde je duch sedláků bojujících o Skalku! V každém případě  nejsou kapličky soukromným majetkem. Ještě k tomu veřejnému statku: Věřil byste tomu, že do družstevních širých lánů bylo zahrnuto skoro 20 hektarů polních cest! Namítka, že to není produktivní půda je  liché – zorány  jsou plnohodnotnou plodnou půdou. Nemohu dokopat nikoho z obce, aby požádal o náhradu  na kterou má obec plné právo a tolik by potřebovali pozemky na výměnu, například   v údolí Litovického potoka pro jeho  revitalizaci a sadovou úpravu. Pronásleduje mně Květa Svobodová, že tam má pozemek i se sestrou  Růženou Peškovou..
   Vracím se k tomu Šubrtovi od památkářů, nedávno  mi volal tajemník, jestli nemám doklad  o tom, jak vypadaly mříže na oknech zámku. Našel jsem staré fotky, nejstarší asi z roku 1903, ale mříže  dole nikde, jenom v prvním patře nepochopím proč, mříže jsou,  takové jako na faře. I po novotě na špajchaře. To už nepatří do  kapliček. Proto v přepisování končím.    
                                                                                                                                                                                                                                   nsm  2015