ČLÁNKY AUTORA
Dopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

Dopis Šrámkovi

Naďa Malá 11:08 0 komentářů

Dopis Šrámkovi od ing. Jiřího Pergla. Ještě se hýbou moje boty, neb jsem přišel před chvíli z radnice, kde jsem provázel skupinu důchodců ze senior klubu Trangasu. Požádal mne o to Dr. Šprunk (mimochodem má na vizitce mgr. tedy magistr). Neb po odchodu z hradu byl dva roky v Trangastu zaměstnán. Slíbil jsem mu to už dávno, jinak bych byl odřekl, protože jsem řádně nachcípan. To  je  také důvod proč se neobjevuji – neodpustil bych si  Vás nakazit. Využívám služeb  Vladimíra  Kukačky, který je mladší a kromě toho není jasné, jestli jsem to nechytil právě od něho. 

V neděli jsme byli  na vycházce u kapliček nad Duchcovskou drahou.  Z jistil  jsem  že  v pořadí osmnáctá spadla a je v rozvalinách dosud na místě. Po sedmnácté, která podle Vás  poražena větrem spadla v roce 1972 už není ani stopy. Poslední je už na katastru  červenoújezdském. Předpolední je doslova poddolována liščími norami, podle soudu odborníků dosud obydlenými. Stojí v širém poli, či lépe v družstevním lánu, takže si dovedete představit, kde všude jsme měli rodnou hroudu! Měla to být pochozí kontrola stavu, neb jsme zamýšleli podat návrh na  udělení grantu z nadace Občanského fora, pro ohrožené památky. Nesl jsem podle mého soudu obšírnou dokumentaci  na adresu nadace, ale, ouha! Bylo to den před termínem a oni k tomu požadují tolik podrobností, že je snad zajímá i jméno babičky zednika, který kapličku  stavěl. Takže jsem odešel s dlouhým nosem. Shodou okolností  ten mládenec z Unhoště,  co za mnou chodí, mi oznámil nástupce ing.  architekta Rykla , jmenuje se Šubrt, ( víc o něm nevím) mluvil o záměru památkářů s kapličkami něco podniknout, ale potřebuje vědět, na koho pozemku kaplička stojí, protože ten má smůlu, že mu kaplička patří. Jsem toho názoru, že kaplička stála na cestě, tedy na veřejném statku. Oni jsou spory, komu veřejný statek  patří, jedni říkají, že je obecní, druzí, že státní.

Jsem toho mínění, že platí varianta první, protože ještě v sedmdesátých létech se cesta a jejich parcelní čísla vykazovaly v obecní inventuře. Je – li  pravda  co  říká  ing. Šanovec, že to změnil silniční zákon, je to sprosťárna a odírání obcí, ale my máme rybí krev a kde je duch sedláků bojujících o Skalku! V každém případě  nejsou kapličky soukromným majetkem. Ještě k tomu veřejnému statku: Věřil byste tomu, že do družstevních širých lánů bylo zahrnuto skoro 20 hektarů polních cest! Namítka, že to není produktivní půda je  liché – zorány  jsou plnohodnotnou plodnou půdou. Nemohu dokopat nikoho z obce, aby požádal o náhradu  na kterou má obec plné právo a tolik by potřebovali pozemky na výměnu, například   v údolí Litovického potoka pro jeho  revitalizaci a sadovou úpravu. Pronásleduje mně Květa Svobodová, že tam má pozemek i se sestrou  Růženou Peškovou..

Vracím se k tomu Šubrtovi od památkářů, nedávno  mi volal tajemník, jestli nemám doklad  o tom, jak vypadaly mříže na oknech zámku. Našel jsem staré fotky, nejstarší asi z roku 1903, ale mříže  dole nikde, jenom v prvním patře nepochopím proč, mříže jsou,  takové jako na faře. I po novotě na špajchaře. To už nepatří do  kapliček. Proto v přepisování končím.    

Přepsala    2015 N. Stejskalová- Malá