Ondrášku, ty můj rozumbrado, nepospíchej!!! Nepospíchej, protože všechno má svůj čas! Všem nám je vyměřen čas na učení- hraní, čtení, psaní i počítání, povídání, spaní i milování. Čas je dán a je na každém, jak s ním naloží.
Ondrášku, věř mně, že čas utíká tak rychle, že se ohlédneš a budeš velký, dospělý a ještě jedno ohlédnutí a budeš tátou a potom již malé otočení a budeš dědečkem. Já, tvoje babuša, ti přeji, abys na té cestě nepromarnil ani chvilku, uč se, hraj na klavír, zpívej, maluj, sportuj a hlavně se raduj z každého dne. Každý den je zázrak! Některý den se sice tváří, že si ho neužiješ, že budeš mít hodně práce, úkolů, ale jen tak se můžeš těšit na ty další, radostné. Ondro, miluj maminku, tátu a Klárenku. Kapičku lásky si nech i pro nás babičky i dědy, sestřenice i bratrance, kamarády. Moc se na vás těším, že půjdeme k“ Labíčku“ a také, že přijedeš na chatičku.
Tisíce pusinek a pohlazení ti posílá babička Aďka