ČLÁNKY AUTORA
Dopis z roku 1938Byla jsem na Pražském hraděPandemie r. 2020Mít kde bydletKouřim roku 1930Co bylo a co nebyloJaromír Šmíd - učitelZvonyLitovická tvrz ožíváProfesor latinyNerozlučná dvojiceDopis od pravnučky v roce 2010Rozpad republikyBratrNe jeden strom, ale sto dvacet lipZe vzpomínek staré generace.Stříbrný JosefRodinné a dělnické domyPo MnichovuPečení chleba v roce 1922Papíry na vodě mramorovanéOsud sochy T.G. MasarykaLetiště HájekVzpomínka na tátuZákaz kouření vyšel už v roce 1860Profesor HajnVrátil se z Kounicových kolejíKdyž jsem se narodilStáříJeden den staré ženy1. Babička žurnalisty Ivana Kytky žijícího od roku 1992 v Anglii2. Babička žurnalisty píše svému vnukoviDopis prababičce z vojny v roce 198513 sjezdKnížka z roku 1866Opuštění PrachaticZe vzpomínek pamětniceK článku Josefa Hofmana z Horního BezděkovaJak přišly domky k hanlivému názvuLenostDopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

Dopis od pravnučky v roce 2010

Naďa Malá 11:09 0 komentářů

Ahoj všem. Napíšu, na co si vzpomenu, ať si to jednou můžu také přečíst a zavzpomínat. V poledne jsme přiletěli do Manily. Cesta dlouhá, ale šlo to. Hned na letišti jsme sháněli ty letenky, jenže bylo strašné vedro a fronty, tak jsme to vzdali.

Čekalo nás asi osm hodin čekání na noční autobus, naštěstí nás nějaká paní viděla, jak hezký máme krosny, a řekla nám, že  v nákupáku mají  možnost uložit je do depozitáře. Tak jsme je tam nechali a courali po okolí autobusového nádraží, stašnej hluk, strašněj chaos , strašnej smog. Koupili jsme si lístky na autobus dle doporučení  průvodce. Bohužel to nebylo, jak psali. Do autobusu pršelo, na moji sedačku nešlo nic položit a bylo v něm tak pět stupňů. Pak řidič pořád troubi. A ještě prodali naše  místa  i jednomu místnímu, tak nás posadil dopředu ke koši, kde jsme si nemohli ani natáhnout nohy…Místo deseti hodin jsme jeli asi čtrnáct.. Ale dojeli jsme do Legezpi Tady jsme měli vybrané ubytování, kde bylo plno, tak nás nějakej taxíkář odvezl jinam a je to tu moc hezké, koupelna na pokoji, klimoška a, jak jsem teď zjistila, tak wi-fi. Odpoledne jsme sháněli na mt. mayon (sopka) a našli jsme kluka  úplnou náhodou z lonely planet  tak jsme dnes v sedm vyrazili, chvíli pršelo, nedalo se dýchat, jak bylo horko, sopku jsme neviděli ani jeden den. Kvůli  mrakům, ale musí být krásná, občas se jí kousek vynořil. Cesta asi pět hodin. Filu zasáhla jakási kopřivka, prý přestane svědit za pět dní. Jedli jsme něco po fast  foodech a něco na tržišti krom pavouka. Teď koukám, že máme v pokoji ještěrku. Zítra jdeme zkusit štěstí  na žraloky, tak uvidíme, jestli je uvidíme. Jinak jsme potkali jedny jediný turisty, ale už jsou pryč, takže jsme tu asi sami jediní bílý mezi  mezi Filipínci. Děti se vždycky leknou, pak zamávají a křičí „hello sir, hello madam“. No a pokračování příště. Mějte se. Psaní na tom telefonu mi moc nejde.


Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.