Dobroty mého dětství a mládí

Eskymo, Polárka a Míša v kině Domovina v Holešovicích. Míša byl krásně nakyslý, hutný, v tmavé tvrdé čokoládě a nebyl na dřívku.

Mejdlíčka, černý pendrek a energit, kupované v konzumu v našem domě.

Žužu. Cigaretová žvýkačka. (Jak dospěle jsme si s ní jako děti připadaly!)

Bezé: takový „střapatý kelímek“ ze sladkých bílků, ve spodní části namočený v čokoládě a plněný šlehačkou. Sladká šlehačka v papírovém kelímku, dort Doboš, rakvičky se šlehačkou uvnitř i nahoře, čokoláda nebo jahody se šlehačkou. Kávová zrna (mnohem lepší než ta, která se dělají dnes) – ta milovala ze všeho nejvíc maminka. To vše v cukrárně „na Hlavní“.
Jahodový a čokoládový koktejl v mléčném baru na Letné na někdejší Třídě Obránců Míru (dnešní Milady Horákové) nebo v Koruně na Václavském náměstí; smaženka tamtéž.

Škubánky s brusinkami rozmíchanými v mléce, bramborové placky pečené na kamnech a lívance od babičky (které se tak dobře maminka nikdy nenaučila). (Brusinky jsme si nasbíraly s maminkou a babičkou o prázdninách.)

Tvaroh, který dělala maminka z kyselého mléka – ještě teplý, vyklopený z cedníku.

Maminčino vánoční cukroví – hlavně kakaové pracny a kokosové tyčinky (těsto na ně maminka protlačovala strojkem zubatými otvory v kovovém obdélníčku). Také čokoládové rumové kuličky a čokoládový salám dělané za studena. (Na výrobě těchto a dalších dobrot jsem se vždy ráda podílela.)

Černý rybíz, který jsme si s kamarádkou natrhaly na zahradě a pak ho pojídaly sedíce na kamenné stříšce vrátek, vlastnoručně nasbírané borůvky a lesní jahody, ještě kyselá letní jablka natrhaná přímo ze stromu – to během prázdninových pobytů s prarodiči na letním bytě ve vesničce u Příbrami.

Báječně kyselý šťovík utržený na louce.

Plněné čokoládové figurky a fondánové bonbony ve vánočních kolekcích, které dostávali rodiče v zaměstnání.
Karlovarský rohlík, krásně prolamovaný; nejlépe ještě teplý.

Dánský sýr v papírové krabičce s připevněnou plochou plastovou figurkou vojáčka ve vysoké černé čepici (podobný dnešnímu Kiri).

Smetana, která se usadila v hrdle láhve mléka pod staniolovým uzávěrem.

Lovecký salám ve tvaru obdélníkové „štangle“ a čtvercová paštika zabalená ve špeku a staniolu. Chyběly mi, když na nějakou dobu zmizely z prodejen uzenin, a jsem ráda, že se zase vrátily. (I když ta paštika byla tmavší a zrnitější.)
Těch dobrot bylo samozřejmě víc. Třeba ještě krupicová kaše politá máslem a posypaná nastrouhanou čokoládou. Koprovka a úžasné španělské ptáčky od maminky. Ale to jsou jídla běžná i dnes. Vybrala jsem hlavně ty dobroty a situace, které trochu charakterizují dobu před více než padesáti lety a o něco později.