Cvičný bojový poplach!

Pavel Šefčík 22:25 0 komentářů

V prvních měsících na vojně se často nacvičovala činnost při vyhlášení bojového poplachu.

   Někteří důstojníci, když měli zrovna službu na útvaru, si přišli s námi – nováčky – popovídat. Jak se nám na vojně líbí, odkud jsme, jestli se nám stýská, atd. Jednou se někdo z nás při podobné návštěvě důstojníka zmínil, že už jsme na vojně delší dobu (asi to bylo čtrnáct dní) a že jsme se ještě nebyli ani pořádně vykoupat – bylo to myšleno jako doma, ve vaně. Ten důstojník slíbil, že nám to zařídí. Druhý den po odpoledním nástupu nám pískli „Cvičný bojový poplach!“ Vyrazili jsme s plnou polní na zádech z kasáren a asi po půl hodině rychlého pochodu, prokládaného během, jsme se ocitli na břehu řeky Lubiny. Tady nám dali:“Atomový výbuch zprava!“ - oblékli jsme se do „atombordelu“, a s plnou polní na zádech jsme se přesunuli přes řeku. Tam jsme to sundali, vylili vodu z bot. Vedoucí nám sdělili: „Tak jste si ztěžovali, že se nemáte možnost vykoupat!“ - a pak následoval povel: „Atomový výbuch zleva!“ - atombordel na sebe – a hurá zpět přes řeku – brodili jsme se vodou po pás, vylézali na břeh, z nohavic nám tekla voda. Na břehu nás čekal dotaz: „Tak co, už jste se vykoupali?“ A za chvíli ještě jednou přes řeku v atombordelu tam a zase zpět!


 

   Jednou nám při nástupu – po vyhlášení cvičného bojového poplachu - rozdali slepé patrony do samopalu a pak nás honili po strništi střídavými rozkazy: „Přískokama vpřed!“ a „K zemi!“ Skákali jsme mezi mandlíkama obilí a hledali nepřítele. Přestože jsme žádného nepřítele neobjevili, přikázali nám zalehnout a zaujmout palebné postavení v leže. Pak dali povel: „Ke střelbě připravit!“ a „Krátkými dávkami na nepřítele pal!“ - a já najednou cítil, jak mi něco tříská do přilby na hlavě! Už jsem se loučil se životem! Mačkal jsem se k zemi a odevzdával svou mladou duši Bohu. Ale to mi na hlavu jen dopadaly prázdné patrony od vedle ležícího spolubojovníka – pálil na neviděného nepřítele o stošest! Byly to rány, že jsem po ukončení našeho útoku ještě chvíli neslyšel. Sám jsem si nevystřelil ani ránu – nepoužité patrony jsem před koncem cvičení tajně zaházel do křoví.

 



Komentáře
V blogu nejsou žádné komentáře.