Cestování - má láska

Marie Opršalová

Paní Opršalová z litoměřického Domova U Trati zavzpomínala, jak celý život ráda cestovala. 

V mládí jsem velice ráda cestovala, nejprve to bylo s rodiči na Valašsko, kde měla maminka rodiče. Bývali jsme tam každé léto a o zimních prázdninách. V Létě nám stařenka navečer vyprávěla historky ze svého mládí a my potichu poslouchali. Když bylo pěkné počasí, sedávali jsme venku až do hvězdiček, které nám svítily skoro nad hlavou. Pokud pršelo, posedali jsme si na ještě teplá kamna a pec a vyprávělo se dále.

Když jsem dospěla, ještě neprovdána jsem jezdila s ROH na různé zájezdy, ale hlavně na Slovensko do Tater, kde jsem dokonce vyšplhala na Kriváň. Jelikož jsem byla dárcem krve
a dostala jsem po dlouhodobém dárcovství Jánského bronzovou plaketu, byl mi udělen zájezd do Sovětského svazu na Jaltu. Bylo to krásné, ale ta hrůza z okolí nám dobře neudělala. Viděli jsme pracovat ženy, ale muži jen postávali a popíjeli. Po vstupu do manželství projevil můj muž zájem, podívat se do Ruska. A tak po několika letech jsme se odhodlali letět do Soči, které bylo ,velmi krásné, ale i tam byly rozdíly jako před lety na Jaltě. A tak jsme se rozhodli, že další léta budeme brouzdat po vlastech českých. Dětí nám nebylo dopřáno, tak se cestování stalo naší vášní. Krásy naší vlasti se nedají slovy popsat.

Když jsem ovdověla, bylo mi ouvej, ale měla jsem kamarády, kteří mi pomáhali jak se dalo. Dala jsem se dokonce na trempování. Od těch dob miluji trempské písně, ale i jazz, který mne naučil poslouchat můj muž.

No a pak se to stalo. Rok po roce operace. Bylo jich celkem jedenáct a já se ze zdravotních důvodů musela odstěhovat ze svého bytu do domova důchodců v Brně. Čas jsem tam trávila převážně v rukodělné dílně v rámci ergoterapie, občas nás zaměstnanci vzali na výlet po okolí Brna a do ZOO. Další smutnou událostí bylo úmrtí mé nejmladší sestry a pár let na to maminky. A tak po dlouhém přemlouvání prostřední sestry jsem se přestěhovala zpět do Litoměřic, kde jsem bydlela do svých osmnácti let.

Žiji tedy v domově důchodců, kde jsem se zapojila do všech možných aktivit, které se tu pořádají. Jen to cestování mi chybí. S domovem sice jezdíme na zajímavé výlety autem či vlakem, ale já bych se ještě ráda podívala na sever Evropy (Holandsko, Finsko ajiné).
Cestováním jsem začala, cestováním také končím.