ČLÁNKY AUTORA
Rod Malých 2.Dělení na reálky Rody Malých.Léta předškolní a školníOkupace 1939-1945Němci 1936-1938.Rok 1939Generál František Patera (1906-1986)Energie a myJosef Brousek - Umělecké knihařstvíGenerál Gibiš r.1918Život r.1925 - 1938Pokračování vzpomínek 2VzpomínkyV nemocniciZ první světové války, generál Gibiš.Kariéra KSČ Být pamětníkem - 1935-1938.JAK SE PRALO VE 20. STOLETÍ. Psací stroj a počítačIng.Jiří PerglDopis z roku 1997Prachatice 1938 - UnhošťSENIOŘIVÝHAZOVJak se žilo za RakouskaJak se žilo za RakouskaVEDENÍPrvní světováVyřazené knihyŽivotopis mých rodičů.Setkání po 25 letech100 let školy v UnhoštiSokol po roce 1948SOKOLOVÉHostivice v roce 1944-45ROD SLÁNSKÝCHRevoluce 1945 UnhošťDůsledky válkyJak to bylo s NěmciRuzyně za válkyCesty venkovského kluka k uměníDrogerieMandlováSokol - sestry ValtrovyWaltrovkaTyfus v UmhoštiRomské rodinySvětová válkaVýroba adres Rod BubeníčkůBrigády (1945 - 1953)Zdravotnictví I.Zdravotnictví II.historie městaZÁMEČEKCECHY 2ZdravotnictvíMUDr. Rudolf ŠkeříkkoželužnaCechyKONEČNĚ MÍRPohnuté dnyAmerika IIIKoželužnaLetiště Ruzyně po válcePraha letiště 1.Ruzyně za válkyLetiště RuzyněSpolupergloviKlecan - FučíkOtec a syn ExnerovéO rybnícíchČin šílené odvahy podruhéKuratoriumSokolovna - Unhošť Josef Brousek - živnostníkJosef BrousekSvátek matekVzpomínky na vojnuPrvní světováFirma HIEKEPovzdechZačátky divadlaTři ŠidlíkovéTotální nasazení Divadlo v UnhoštiŠidlíkovéÚtěk r. 1938Noviny ze zářijových dní 19383x VánoceZámečnictví v roce 1890Kolem světaVzpomínky mojí tchyněDopis ŠrámkoviHostiviceÚderStbSlovní úlohamatkaPÉZETKYSeznam soukromých tisků Josefa Brouska.Morava - Kunoviceklášter HájekJosef BrousekL.Bradáč,J.Brousekknihařkou

Cechy

Naděžda Stejskalová 13:03 0 komentářů

Spojený cech pekařů a krejčíct před rokem 1709

Cechy.                                                                                                                                
Nejstarší dvě dochované knihy spojeného cechu pekařů a krejčích v Unhošti nám ve svých  zápisech umožnil abychom od roku 1709 sledoval cechovní život těchto dvou řemesel i jeho zánik vydáním živnostenského řádu. 1. května 1860. Po tomto datu  pak ještě organizaci z roku 1883-85. Poslední záznam je  z  25. března 1893.
Spojený cech pekařů a krejčích vznikl už před  r. 1709. Možno tak soudit z toho, že zápisy v „Knize cechovní“ z toho roku jsou pokračováním knihy, která se nedochovala. Obvod působnosti  unhošťského cechu byl rozsáhlý. Namátkou uvádím, že v roce 1787 jsou zde zapsáni mistři z těchto obcí: Břve, Buštěhrad,Čičovice, Dobrá, Dobrovír,Doksy, Dolany,Dušníky,Hostivice,, Choteč, Chýně, Karlštejn,Kněževes, Kopanina, Kyšice, Litovice, Neutonice, M. Přílepy,V. Přítočno,Ptiče, Středokluky, , Třebonice,Tursko, Úhonice,Červený Újezd. Trněný Újezd, Vonoklasy, Zákolany,Zličín, Zvoleněves a Unhošť.Tyto obce patří dnes k pěti politickým okresům.Není tedy divu, počet členů byl značný, na příklad v roce1837 měl cech 88 mistrů. Z dalších zápisů mne nejvíce zaujal ten, který nám dosvědčuje jak těžko se mistři smiřovali se zrušením cechů v roce 1860. Vždyť až za deset let se sešli poslední schůzi. Záznam říká:Léta Páně 1870 dne 28.února sešli se naposledy páni mistři cechu, pekařského a krejčovského v domě č. 58. Bydlel tam starší cechmistr František Frabša (dnes bývalá chlapecká škola).Při této schůzi připili sobě z památní sklenice, kteráž počátek svůj bere od roku 1675. Této sklenice užíváno bylo když se cech přestěhovával z jednoho místo na druhé. Tu nesl některý člen sklenici tuto naplněnou vínem. Tak se pívalo z ní při hlavních schůzích a podobných slavnostech.
Byli přítomni tito páni mistři: František Frabša. Pekař „starší cechu“Antonín Štěrba, krejčí druhý starší. Antonín Ebert, kožešník,Maertin Zázvorka, krejčí, Ignád Miltner, krejčí,Josef Škach pekař, (z velkého náměstí). Josef Bauer pekař,Matěj Kráse, krejčí,František Šulc, kožešník, Josef Hofbauer, krejčí, František Havel, krejčí. Na upamatování na tuto poslední schůzi dali páni mistři připíti z památní sklenice dítkám staršího pana F. Frabši a sice Antonínu, Janu, Bohuslavu, Marii.
Zapsal František Frabša, tovaryš pekařský.
Je přirozené, že mne zajímal další osud „cechovní sklenice“,protože  v našem muzeu není A tak s velmi vydatnou pomocí archiváře Josefem  Příhody se vynořila z doby nepříliš dávné historie, ze které je zřejmo,  že páni mistři se s cechem sice obřadně rozloučili  jak svědčí, předchozí zápis,ale brzy na to už někteří z nich na zachování památek po něm nedbali ani dost málo. Vždyť 12. února 1884 stěžují si na městském úřadě v Unhošti krejčovští mistři František Havel a František Chalupa na Josefa Škacha, Františka Frabšu, oba pekaři a na Antonína Eberta, kožešníka, že prodali spolkovou sklenici a peníze si rozdělili“. Jednací protokol k tomu suše poznamenal, že věc byla vyřízena a peníze v částce 180 zlatých uloženy u Okresní záložny v  Unhošti 1.srpna 1884. Neznám bohužel, to co se dělo od února do srpna t.r. v živnostenském spolku pekařů a krejčích v  Unhošti, ale předpokládám že jednání bylo náležitě rušné. Vždyť ještě 11. prosince 1899 se jednalo ohledně deputací společenstva na c.k.
13.8.1707 . Dohlížecí městská rada odebrala pekařům chleba a řezníkům zboží. Zboží mělo být dáno chudým do špitálu. horoucí peklo měla již dříve s Tomášem  Škachem , který byl 8.6.1785  vsazen do železné klece na náměstí, za šizení, neuposlechnutí. seděl na bobku a  veřejně pykal.
                                                                                                            Kronikář    Václav Šefčík