Neobyčejné putování aneb co všechno se můžete dozvědět na rodinné oslavě.
Příběh vyšel najevo úplně náhodu při jedné z rodinných oslav. Byla už uvolněná atmosféra, všichni si vychutnávali dobrého jídla a vína, když tu se rozplakal malý syn od sestřenice, protože při dovádění se psem uklouzl na schodech a spadl. Babička v tu chvíli začala vzpomínat, jaké to bylo, když ještě mamka s jejím bratrem byli malincí – respektive když byl na světě zatím jenom jeden z nich.
Všechno začalo tehdy, kdy se narodil starší bratr Jirka. Jelikož babička s dědou byli oba geofyzikové, často cestovali kvůli různým měřením a bádáním a s příchodem nového potomka musela babička zůstat doma. Hned nás ale ujistila, že jí to nijak nevadilo, byla z malého miminka nadšená. Dědeček jezdil domů kdykoliv mohl, naštěstí jeho nadřízený měl pochopení a mohl zůstávat i déle.
Jednou se však stalo, že děda kvůli důležitému měření nemohl přijet, a tak se babička rozhodla, že tedy pojede za ním. Malého Jirku, kterému už byli skoro 3 roky, dala na hlídání ke své mamince a vydala se na cestu.
Mělo to jeden háček – do Alžírska se tehdy dalo dostat nejbezpečněji letadlem. Babička popisovala, jak se v jejím cestovním kostýmku snažila vydrápat do malého letadýlka, až se rozesmála tak, že nakazila i všechny okolo. Za letu se prý ale trochu bála, jelikož letadlo bylo staré a byl to její první let. Na letišti na ni čekali dva členové z místního geofyzikálního ústavu. I když mluvili jiným jazykem, chovali se k babičce hezky a pomohli jí do auta. Pro dámu v kostýmku to byla další výzva, poněvadž auto bylo vysoké a terénní. Nastala další vlna smíchu, babička si utřela slzy a pokračovala dál. Po dvou hodinách jízdy dorazili na místo a nic netušící děda se s překvapením a radostí k babičce rozeběhl a ten den už jí nepustil.