ČLÁNKY AUTORA
Dopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

3. Nemoce - operace

Naďa Malá 12:08 0 komentářů

První operace gynekologická. Vynález MUDr. Chmelíka, seřezávání děložního hrdla po opakujícím vřídku. To mi bylo 40 let. Nacpali do mne mnoho metrů gázy a pak tahali jak když pářou svetr.

První operace gynekologická.   Vynález  MUDr. Chmelíka, seřezávání děložního hrdla po opakujícím vřídku. To mi bylo 40 let. Nacpali do mne  mnoho  metrů gázy  a pak  tahali jak když pářou svetr.
  V roce 1970 jsem postoupila operaci křečových žil na levé noze. Za rok 1971 operaci druhé nohy.
Vždy jsem tam  bylo 36 stehů přetažených přes  tampon to  bylo  co mne bolelo.  Odstraňování  stehů. Ještě když to dělala paní doktorka pomalu.
Po druhé operaci. MUDr. Horešovský, přišel k posteli a vyčítal mi, že jsem mu neřekla, že mám nádor v břiše: Ale Vy jste se mne neptal. Hned druhý den mne odvezli na gynekologii a dohodla jsem se z doktorem Chmelíkem, že na podzim podstoupím operaci.
          Byl  mi  vyoperován  velký  nádor,  z dělohy,( myom utery intrrigament  cervicocarpale P C hystercentomie s ponecháním zdravých adnex.), asi po půl roce jsem se začala potit, a to mě trápilo do mých 76 let. (30 let).
 
V roce 1981 jsem se dusila. Seděla na koncertě, začala  kašlat a musela jsem odejít.  Bylo  to  velmi  nepříjemné,  To mne trápilo několik let. Až jsem se dostala na alergologii k doktorce Paukové, neřekla  zda jsem  na  něco alergická. Jen  mne  objednala na hloubkový rentgen, kam jsem nešla. Volal mi doktor Šulc, který mi několik let  hlídal  kámen v levé ledvině. Po  novém  objednání  jsem  šla  ještě několikrát na tento   rengen. Pak mi doktorka volala, abych se dostavila pro papíry a ráno nastoupila na Bulovku na plicní oddělení. Chtíc, nechtíc jsem jedno pondělí nastoupila a čeho jsem se nejvíce bála, to bylo dráty do krku, snad až do žlučníku. Sice mi to umrtvili, nic jsem necítila, ale přistříkli mi nějakou látka a dostala jsem křeče. Tím vyšetření končilo. Našli za  hrudním košem  útvar  8 cm dlouhý a 4 cm široký. Ráno mi řekli: operace nebo udusit. Tak co mi zbylo. Kývla jsem. Nyní  začalo dlouhé čekání, doktor, který  mne měl operovat byl v  zahraničí. Na  pokoji  jsme  měli oblečení a kdykoliv se  mi  zachtělo, jela jsem do vnitřní Prahy. Každý týden jsem jezdila domů. Až jednou se stalo.  Přišla   jsem  v  pondělí a druhý den jsem šla  na  operaci.  Pacient,   který   měl  být  operovaný  se  osypal.  Tím  jsem  přišla dříve na řadu.
Vždy,  když  mně  vezou  na  sál  už   spím. Jedna pacientka se mne ptala, zda jsem viděla ohromné pily. To jsem neviděla.
 Co už si pamatuji. Někdo přišel a měla jsem říci Praha, to se mi povedlo. Asi jsem už byla v polospánku a slyšela, že  prší nebo   teče nějaký potok. Naprosto jsem  si  neuvědomila, po jaké operaci jsem.
 
 Sestra mi dávala stále studený čaj. Žádala jsem teplý. Asi se divila, venku bylo nesnesitelné vedro, mne vedro nebylo, tak mi ho uvařila. Zvuk  který mne tak  znepokojoval byl.  Pacienti  po  operaci plic, měli hadičky napojené na okurkové láhve, asi  z  vodou. To byl ten potok.  Až jednoho dne jsem byla  na  pokoji. Jak jsem se tam dostala nevím.
Moje hruď dlouho hrála všemi barvami.
 
Co vím už bezpečně, že  za  dvanáct dní jsem jela do Kladna  MUDr. Šulcovi, ten mi  řekl: kdybych  nevěděl kde jste byla, řekl bych, že Vám nic není.  Jen jsem chraptila a to mi poradil pít čaj s meduňky.
 
Horší bylo, že jsem se dusila dál. Opět doktor Šulc mně poslal na nosní oddělení, kde mi byl odstraněn z pravého nosního průduchu útvar 4x4 cm, jako kus pergamenu. Ten se mně natrápil!
V  knihařině jsem  často pergamen tenčila sklem. (Že by se prach z tenčení usazoval v nose, kdo ví)?
Primář   MUDr.  Vladimír Šulc mi léta sledoval kamínek v ledvině.    V  dubna 1983 jsem se podrobila operaci ledviny, kde  dr. Šulc odstranil kamínek,  který mi uspal ledvinu, (byl  to řež na celé půlce těla).  Kámen měl složení oxalátové. Potom dieta mléčná. Při  této dietě mi roste další kamínek na tom samém místě. Za dva roky  je silný jako malíček opět podrobuji operaci. Tento kamínek má složení NH4,CA, OXAL, To  už  mi  doktor dietu nedoporučil. Jím všechno, trochu   více  se  vyhýbám  mléku.  (Maminka mi říkávala, že už jako kojenec jsem krupicovou kaši odmítala). Byla prý všude jen ne ve mně.
 (Je možné, že se tělo bránilo už od raného dětství?)
 Oxalátový kamínek mám ještě v roce 2018, ten druhý se rozpustil..  Co tam mám dnes nevím. To už nějak doklepu.
V krku se mi   hrabou  dvakrát,  odstranění cysty. Jedna hlasivka mi nefunguje. Chraptím. V telefonu mi říkají pane. Co bych ještě chtěla za chvíli mi  bude?  Mlčím za sedm sto.
V 77 pod stoupím operaci kolena. Všude bylo zvykem, že před operaci s vámi někdo promluví.  Nikde, nikdo, najednou přijde někdo, že  by pan  primář  operoval raději druhou nohu. Kývnu na to. Byla bych si zaplatila lepší náhradu. Pokud jsem chtěla operaci i druhé nohy a nechtěla jsem čekat  několik let.
Zaplatila  jsem  si  pokoj  nadstandart. Za dva roky podstoupila operaci, druhého kolena. Po každé operaci jsem byla v  lázních. Teplice výborné, Bělohrad nestál za nic. Chodila jsem. Ještě jsem postoupila operaci šedého zákalu, obou očí  a  v 90 letech operaci karpálního tunelu.
    V  85 létech  můj  mému příteli vypověděla pravá noha, chodil s chodítkem. Když se stalo, že upadl, podkládala jsem ho knihami, do výšky,  kdy se už zvedl. Tak jsem si s koleny nějak hnula.
Dnes chodím jako můj prapravnuk, který  v  10  měsících  sám chodí. Chodí ze široka  jako  já,  má  tu výhodu, upadne, vstane.
To já už bych nedokázala a bojím se upadnout.