24. srpna 1968

Vladimír Machek 20:23 0 komentářů

Vyprávím o prvním dni okupace v našem městě.

V druhé polovině srpna 1968 jsme byli na dovolené v Maďarsku. Sovětskou lodí jsme jeli po Dunaji z Bratislavy a Budapešti. Loď kotvila uprostřed města. Užili jsme si krásné dny plné pohody.

Vraceli jsme se 23. srpna odpoledne. Dostali jsme bohatou večeři a děti tolik zmrzliny kolik jen chtěly. Nosili nám šampaňské a každý dostal balíček konzerv, sušenek a cukroví na cestu. Připadalo nám to, jako když chtějí vyprázdnit lednice. Večer jsme přistáli a posádka nás spěšně vysazovala. Honem, honem! Čekali jsme na autobus a loď už odplouvala. Žádné formality a jeli jsme. V autobusu jsme podřimovali. Ráno jsme byli doma. Když jsme vybalovali kufry, uslyšeli jsme od hlavní ulice silný hluk.

Z okna jsme viděli proud vojenských vozidel ve směru od Těšína. Popadl jsem fotoaparát a pospíchal k hlavní ulici. A nekonečný proud jel městem. Co jsem stihl, to jsem fotil. Auta, děla, obrněné vozy, tanky. Taky nějaké stroje na hloubení zákopů. V jednom místě se tank, asi pro poruchu, zastavil. Mechanici se hrabali v motoru, z věže vyhlížel mladý vojáček. Kolem tanku hejno kluků a něco vojákovi vysvětlovali. Asi moc nerozuměl a nesměle se rozhlížel.

U náměstí stála parta chlapců. Utvořili řetěz a zastavili velké auto. Celý proud vozidel zůstal stát. V tom zezadu přiskočil k autu důstojník, odstrčil mladého vyděšeného řidiče a rozjel se proti chlapcům. Ti uskočili a kolona se rozjela.

U skladu potravin vysadili z auta jednoho vojáka. Asi to měl střežit. Stál tam a nevěděl, co má dělat. Auta do skladu, jako jiný den, vozila bedny, jiná auta to rozvážela. Jako každý všední den. Vojáček stál celé dopoledne. Ženské ze skladu viděly, že přešlapuje z nohy na nohu, tak ho zavedly na záchod. Přinesly mu také něco k jídlu a pití. Teprve večer pro něj přijelo auto.

Jeli opuštěnou ulicí a rozhazovali nějaké letáky nebo noviny. Za nimi utíkali kluci, chytali ty papíry a zapalovali je. Na té ulici dohořívaly desítky ohníčků. Takový byl první den okupace v našem městě. Nikdo z nás tenkrát netušil, že okupace bude trvat dvacet let a bude mít takové důsledky.