ČLÁNKY AUTORA
Dopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

2. Pokus o historickou studii.

Naďa Malá 11:11 0 komentářů

Druhá skupina byla fascinovaná ruskou bolševickou revolucí a chtěla přeměnit stranu na revoluční podle ruského vzoru. V Hostivici se socdem rozdělila fifty fifty (to se dá dokázat podle toho, že v Zichovce byl kdysi před válkou založen tak zvaný haléřový fond, na který dělníci léta odváděli haléřové položky své mzdy.

Druhá skupina byla  fascinovaná ruskou bolševickou revolucí a chtěla přeměnit stranu  na revoluční podle ruského vzoru. V Hostivici se socdem rozdělila fifty fifty (to se dá dokázat podle toho, že v Zichovce byl kdysi  před válkou založen tak zvaný haléřový fond, na který dělníci léta odváděli haléřové položky své mzdy. Byl určen k postavení dělnického domu. Po roztržce ve dvacátém roce byl fond  rozdělen  podle hlasování dělníku  a komunistům připadlo o něco málo víc, než socdem. Když v roce 19210 došlo k pokusu převzít moc, místní mladí komunisté se velmi angažovali a zabrali státní statek v Hostivici. Byli po ztroskotání vzpoury zavřeni, ne na příliš dlouho (jedním z nich byl  Jarda Pachman).

Národní socialisté se stali hlavní stranou, která podporovala bezvýhradně politiku Masaryka a hlavně Beneše. Jejich názory se shodovaly s programem Sokola a také v Hostivici  byl Sokol jejich hlavní organizační zálohou. Nutno však říci, že se stranickost v činnosti Sokola neprojevovala a hlavní neduh hostovického Sokola  byl v tuhém konzervatismu a proti novotám ( proti lehké atletice, turistickým oddílům, táboření, zavedení nových stejnokrojů atd.) Vedlo to na konci první republiky  k  založení pobočky Sokola  a později  k  osamostatnění jednoty v Litovicích). Hlavní nositelé konzervativních názorů byli titíž, kteří brzdili rozvoj obce, pěstovali lokální patriotismus  a byli zdrojem posměchu i odstředivých  tendencí  okolních obcí., což přežilo až do roku 1945, kdy zabránili spojení Hostivice a Litovic na více než  dvacet let.. Co všechno se dalo za ta léta udělat. (Saiifrt senior, Hakl senior, sedlák Chlupatý, pošmistr Überlay, vrchní strážmistr četníků Doubek, v Litovicích Kafka. Pak nastoupila  mladší generace onic lepší- Jakl,  Hakl ml. Vágner,  Figar, Tejnský a další.

Následuje doba , kterou již  pamatuji docela přesně. Nezačala zrovna šťastně. To bylo okolo roku 1930. Začala krise. Převrátila dokonale život  v celém civilizovaném (?) světě, i v okolí Hostivice. Zaměstnanci železnic, pokud neměli definitivu byli vysazováni z práce, lidé z továren propouštěni, živnostníci živořili, protože nebylo za co kupovat i proto, že nemohli konkurovat konzumům, které vynechals mezi   článek  velkoobchodu a vystačili i s minimální marží.  Rozjížděla se podpor státních i humanitních. Stát  podporoval  investiční činnost sám podnikal. V  Hostivici obec postavila rybník ve skále, taras u  Karlovarky od Justů  podél hřiště Sokola, obrubníky v Litovicích atd.
 
To byla  doba  která ohrozila  základy kapitalismu. Podle mne se na jedné straně kapitalisté, jejich ekonomové a politici poučili a poznali, že když nedají dělnictvu větší kus koláče, dojedou. Na straně  druhé socialismus a komunismus postihlo to nejhorší, co se mohlo stát – zmocnila se ho země zaostalá po všech směrech, navíc s tradicí mesianismu – pocitu, že jsou  předurčeni zachránit   lidstvo. Dělali to (po smrti Lenina a vyhubení jeho stoupenců) s originální krutostí, která ohromila svět,  ale   v  prostředí  dědiců  carismu byla běžná. Pronásledovali pravoslaví, ale v podstatě převzali jeho byzantinismus- nádherymilovnost, podkuřování mocným,  zatracování  jinověrců. Nejhorší bylo, že svedli miliony lidí, kteří uvěřili, že je to právě jejich způsob, jak vymýtit hlad, skoncovat s krizemi, zajistit světu mír, s  koncoval s manipulací jednotlivce státní mocí.

V této situaci lovily politické strany Sympatizanty a voliče. Komunisté  poukazovali  na  Sovětský svaz a na  jeho odstranění krysí zakládali nespočet organizací, které byly určeny těm, kterým teorie třídního boje byla nestravitelná.  Svaz  socialistických  ateistů, Včelu jako konzum i samosprávu zákazníků. Svaz žen, spartakovské skauty, Kostufru ( komunistická studentská france), třeba Dědrasbor, což byl Dělnický dramatický soubor atd. Pracoval s dětmi Pachman vzpomínal  jak byl s  litovickými  dětmi na demonstraci v Radotíně, jak je honili četníci, jaká to byla krása.

Bylo to nezodpovědné, protože tam byli oběti na životech. Pořádali „ drakyády“ měli svoji tělocvičnou jednotu zprvu Federovanou dělnickou  tělovýchovnou  jednotou (odtrženou od socdem DTJ, pak JPT – jednotu proletářské tělovýchovy, organizovali v Litovicích fotbalový klub, měli hřiště proti  Dělnickému domu  Všedělnický  ples  byla  společenská událost, které se účastnili i representanti ostatních politických stran z obou obcí.
 
                                                                                                                                                                                                Ing. Jiří Pergl