ČLÁNKY AUTORA
Dopis z USA roku 1998Rakouští úředníciVelikonoceDědeček ZábranskýZemědělství po roce 1989 Třetí a poslední město v mém životěKamarád Karel BočekZmatek nad zmatek, kdo se v tom může vyznatKouřim - město mého dětstvíJe listopad 1989Josef Brousek - celokožená vazba Z válečných dopisůSignál 1968Na studiích v PrazeTak se čas pomalu dokulil k roku 1968Šefčík 19683. Nemoce - operace2. Nemoce – operace1. Nemoce – operace3. Ze zápisků J. Pergla.2. Ze zápisků J. Pergla.1. Ze zápisků J. Pergla.Kaldoun1. máj v roce 1961MUDr. Josef Daníček Protistranická kampaň sílíPřes dva kontinenty, po sedmi mořích.Bály - plesyPřed osmdesáti létyMilánekRod Karplesů - Karsů na zámku v Unhošti1887 založen Sokol v UnhoštiO církviOmnipol a AnglieNejvětší letadlo světaZemský ráj to na pohledZačátek rokuPsí sádloNepřestávám žasnout J.P.Rodokmen Slánských z Unhošťska.Omnipol 1Zážitky z válkyDomov důchodcůProfesor ŠolínRecept na dobré vdolky s rozvařenými jablkyBabička Kytková a její rodyŘemeslaJak se vyšetřovaloRod KarpelesůPadesátá létaHaváriePokus o historickou studii našeho pomýleníStalo se v jednom městěTaké nepůjdete k volbám?Jak se volil tajemník obce - r. 1970Trempská osada RujanaTrempink v roce 1930 blízko UnhoštěVojna v padesátých létechPrvní máj v roce 1914 v KyškovicíchMVDr. Antonín Šnobl – zvěrolékařVzpomínky na staré časyLetecký provozZ činnosti 11. Stlp v ChebuProfesor ŠolínGenerál PateraVagony bez kolejí, nouzová obydlí v Unhošti3. Pokračování. Pokus o studii našeho pomýleníToníkStanovisko k německé otázceJaro v UnhoštiRybníky dílo lidských rukouChvála léta, chvála domova, chvála životaZemědělství v UnhoštiExekutor v roce 1924- 1940.Trdlo makovéPrvní světováVzpomínka na květen 1945Tenkrát v pětačtyřicátémJiný světAni gram uranu.Dubček r.1968 Jak to bylo v Moskvě.Pokus o historickou studii našeho pomýleníKonec armády2. Pokus o historickou studii. Profesor Hajn2. Pokus o historickou studii.Vyrůstal jsem ve vsiŽivé snyPřišla za mnou vnučka.Slavnost 500 let bitvy u LipanVzpomínky na rok 1968.Dopis ŠrámkoviMarketing - polovina 19 století.Viděli jsme prvně letadlo nad Unhoští, Jaromír Šmíd vzpomíná r.1916PRIMAÚryvek z novin Motorletu, rok 1968 - 1970.Karel SlánskýKantořiČeské vdolkyKAPLIČKY DO HÁJKUČEŠI ŽIJÍ V PRAZEROK NA VSIRozhlas po drátě

1. Ze zápisků J. Pergla.

Naďa Malá 10:58 0 komentářů

Rozhodování o tom všem a čistě z racionálního hlediska je velice těžké. Jak vyloučit vliv osobních i skupinových zájmů., jak se dobrat racionálnímu kompromis, jak…. Tisíce jak Necítím se schopen ani se přiblížit řešení. A přece je tolik moderních metod, počítače matematické modely. Ale …..Ale to všechno používají meteorologové a pak bac – přijdou povodně a jsou v loji, protože o nich neměli tušení.

Na druhé straně někdy žasnou jak rozhodnutím jak my, Slováci , říkáme  „ z brucha“.
 Tohle všechno jsem se domníval, že vyřeší socialismus.
Koncentrace  prostředků   a  mozků  bez  postraních  zájmů  na  základě  hlubokých analýzy, dokonalá  harmonie  mezi zájmy  a  zájmem veřejným. Jedinečná   příležitost   ke   kultivování  společnosti a výchovy jedince. No, zkrátka mladý trouba.  Nebudu  vypočítávat v  čem  sem  se hluboce  mýlil.  Řeknu  jen,  že mně po  únoru  nástup třídně  a politicky  uvědomělých blbů., kteří začali rozhodovat podle momentního nápadu. Hluboce pohrdali vzděláním, vědomostmi., zkušenostmi.
   Rudé právo bylo podle Kopeckého ta jediná pravá / vlastně levá/ univerzita. Mělo to i pro mne zajímavé důsledky. Přesto, že jsem se ve fabrice aktivně  účastnil  politického života, z  Hostivice  přicházeli zdrcující posudky. Nafoukaný, nesnášenlivý, kamarádi s třídními nepřáteli a jiné lahůdky.
  Ve fabrice soustavný  zápas  na dvě strany. Jednak proti snahám zbavit se  skutečných  odborníků a nahradit je uvědomělými soudruhy, na druhé straně proti klice bývalých  waltrováků a jejich systému  donášení a prosazování vlastních lidí 
   Zajímavé bylo, že tyto dvě skupiny byly vzájemně propojeny, klasický případ průkopníku množin jak z učebnice. Ta struktura na obě strany pronikala do vyšších orgánů- jedak do obvodního výboru a jeho předsednictva / byro tomu říkali i tím dlouhým ý/, jednak přes hlavní správu zbrojního průmyslu / to se nesmělo říkat – mělo to krycí název průmyslu na ministerstvo. Zajímavé bylo, že při stranických bouřkách a bylo jich před šedesátým osmým pár, byli tito lidé vždy na „správné straně barikády“. Považoval jsem za nutné, proti těm praktikám vystupovat, nemohu-li napsat bojovat, proto že to bych mohl udělat jen jednou. Dom mívám se neskromně, že jsem přispěl k tomu, že se stranické organizace Motorletu byla považována za kverulánskou a byla jí věnována zvýšená pozornost ze strany. Tento řádek na konci zmizel., historii závodních organizací  partaje  od února do srpna  68 zpracovat kriticky z dokladů dokud ještě někdo z pamětníků žije. Bylo by to zajímavé čtení.
   Strašlivě mne rozčilovala naprostá nadvláda aparátu v partaji. Bylo toho velmi málo co závodní organizace bez zásahy  z okresního nebo  městského výboru mohla  sama. Už volby do závodních  orgánů  byly vždy  v  režii „býra“. Předseda se vždy volil na návrh vedoucího tajemníka obvodu. Když v  jedné  dílčí organizaci nezvolili předem  připravenou / a schválenou /  kandidátku. byl z  toho malér. Vyšetřovala to STB nejen stálý přidělený čmuchal, který byl celé .fabrice pro srandu/. Musela se výroční schůze opakovat a zvolit předepsaný výbor. Zdálo by  se,  že lidi pro  tu komedii odejdou- to bylo nemyslitelné. Jednak pro následky osobní, jednak pro to, že by se vyklidilo pole  úplným  blbcům./.
      Podařilo se  bojovat  proti spolupracovníků STB do struktury partajních výborů na ceších i v  celozávodním  výboru.
Ukázalo  se, že rozhodný postup proti metodám STB ve straně a v odborech  může být účinný. Dokonce i takoví spolupracovníci, které  STB získala z lidí, kteří měli nějaký vroubek a vyhrůžkami a beztrestností se je snažili přimět ke spolupráci, byli vytrženi ze spárů STB, pokud nazli odvahu požádat o pomoc. To dokázal předseda celozávodního výboru Míla Mereda několikrát.
    Na  základě  několika případů, kdy jsme pomohli zaměstnancům proti rozhodnutí úřadu, jsme se považovali za ochránce jejich práv, což  bylo  možno jen z pozice partajní organizace.
   Zasahoval jsem z titulu  funkce  v celozávodním výboru i proti stupidním rozhodnutím a oboru vývoje i výroby.. Bohužel byl marný boj proti „ monokultuře“, to je prosazení výroby jednoho typu s využitím momentálních požadavků s falešným pojetím plánu jako strnulé nedotknutelné směrnice s platnosti zákona. Bohužel tato sebevražedná politika se nevyplatila a povede asi k úplnému zániku letecké výroby  ve  Waltrovce, zatím co jiní výrobci profitují na motorech, jichž se továrna v zájmu „ vyčištění“ programu zbavila i v tom  co jsem navrhoval  jako doplňkový program  s  pružným  plánem.
  Bez politické pozice bych nemohl navrhovat ani to  i  k dyž  se výsledek rovnal nule.
                                                                                                                                                                                                                     Ing. Jiří Pergl