Tátovy začátky s jachtingem
Václav Janáček
22.11.2025
Příběh je o tom, jak můj táta začal s jachtingem a stal se z toho koníček na celý život.

Když tátovi bylo osm let, tak jednoho dne našli jeho rodiče na konečné zastávce bystrcké tramvaje na Rakovecké (dál tehdy šalina nejela) vylepený plakát oddílu Lodní sporty Brno: „Hledáme nové jachtaře.“ Tak tátovi nakoupili holínky a pogumovaný stavební plášť a odvedli ho na první trénink.
Tam ho hned trenér přiřadil do posádky, protože oddíl měl málo dětí. Tehdy bylo v oddílu jenom deset dětských lodí. Začal na lodní třídě Cadet, což je dvojposádková loď.
Tréninky měl ve středu a sobotu. V létě oba tréninky strávil na vodě, ve středu od 4 do 8 hodin odpoledne a v sobotu od 9 hodin ráno do 3 hodin odpoledne. V zimě naopak ve středu byl v tělocvičně na základní škole Křenová a soboty trávil v dílně obrušováním a natíráním lodí (každou zimu bylo třeba z plachetnice kompletně obrousit starý lak a natřít ji novým lakem).
Svého prvního jachtařského závodu mimo Brno se můj otec účastnil v devíti letech. Závod se konal na Máchově jezeře. Můj otec se umístil na 23. místě a vyhrál skleničku (viz obr. 1).
Později ten rok byly další závody, při kterých ale foukal silný vítr a jejich loď se několikrát převrátila. Při posledním převrácení se táta snažil zachránit kormidlo, ale přitom se dostal tak daleko od lodi, že už se potom nedokázal vrátit zpátky. Naštěstí ho vytáhl a zachránil motorový člun z protějšího klubu a všechno dobře dopadlo. Potom se ale začal strašně bát a nechtěl vůbec jezdit. Proto byl trenérem přeřazen na náhradníka a skoro rok si na loď nesednul.
Potom svůj strach překonal a začal mít jachting rád, na vodu se vrátil a jachting se stal jeho nejlepším koníčkem.
Když mému tátovi bylo 15 let, začal jezdit na lodní třídě Vaurien, což je sice také dvojposádková plachetnice, ale je větší a rychlejší. Pár let potom, kolem roku 1992, začal s jezdit spolu se svým bratrem na stejné lodi.
S plachetnicemi na různé závody se podíval po většině Evropy i do Ameriky. Jachting na různých lodích dělá dodnes. Díky tomu máme i zábavné letní prázdniny, protože jezdíme na moře na plachetnice.
Díky tátovi jsem jachting na pár let zkusil i já. Ale i přesto, že už nepokračuju, to vidím jako super koníček a sport.